Článek
Rasismus a informační technologie
Mluvíme-li o rasismu v souvislosti s moderními technologiemi, můžeme mít na mysli hned několik různých typů tohoto virtuálního či digitálního předsudečného chování. V první řadě je zde internet coby prostředí, v němž je šíření rasistických idejí velmi rychlé a snadné. Falešný pocit anonymity navíc řadu lidí motivuje k tomu, aby se v online prostředí chovali jinak než v reálném světě.
Druhým typem rasismu spojeného s moderními technologiemi je diskriminace určitých etnických skupin ze strany umělé inteligence. Jedná se o poměrně nový fenomén, který však bude díky neustálému šíření umělé inteligence do dalších oblastí lidské činnosti nabývat na významu.
Pojďme se nyní na oba z těchto typů moderního rasismu podívat trochu podrobněji v souvislosti s aktuálními událostmi a trendy.
Brazilská odpověď na internetovou nesnášenlivost
Rasismus se nevyhýbá ani největší jihoamerické zemi. I v Brazílii se najdou lidé, kteří mají pocit, že na internetu mohou všechno. A protože případů je obrovské množství, policie dokáže reagovat skutečně jen na několik málo nejkřiklavějších případů. Stejně jako u nás, i jinde vyvázne většina autorů rasistických příspěvků na sociálních sítích bez trestu.
Tento stav nedal spát brazilské organizaci Criola Group, která přišla s originálním způsobem, jak s internetovým rasismem bojovat. Vše je založeno na tom, že na internetu žádná skutečná anonymita neexistuje. Z veřejných dat na Facebooku lze ve většině případů přesně určit autora daného příspěvku i jeho bydliště. Pro většinu z nich přitom platí to, co bylo zmíněno v předchozím textu: internetové příspěvky neodpovídají tomu, jak se chovají ve skutečném světě.
Tito lidé ve skutečnosti sami sebe před rodinou či sousedy jako rasisty vůbec neprezentují. Zmíněná organizace proto v místě daného člověka pronajme billboard a na něj umístí daný rasistický příspěvek, byť s rozmazaným jménem a fotkou jeho autora. To je naprosto legální, neboť příspěvky na sociálních sítích jsou veřejné. Jednak může dojít k tomu, že nejbližší okolí pisatele a jeho příspěvek pozná a najednou jej uvidí v úplně jiném světle, lidově řečeno „bude mít z ostudy kabát“. Především jde ale o to, aby si pisatel uvědomil, že není anonymní a někdo přesně ví, co píše na internet i to, kdo je a kde žije. Celá kampaň nese název „virtuální rasismus, skutečné následky“. Kampaň zatím probíhá jen v Brazílii, ale kdo ví, třeba se dočkáme i jejího rozšíření do dalších zemí.
Rasismus umělé inteligence
Na umělou inteligenci spoléháme stále více při hledání informací i při rozhodování v mnoha situacích. Ve firmách se umělá inteligence podílí třeba na náboru nových pracovníků, bezpečnostní složky ji používají k vyhodnocování nebezpečnosti některých situací apod. Dosavadní zkušenosti ale ukazují, že i umělá inteligence se může chovat diskriminačně a podle konkrétního případu zvýhodňovat či naopak znevýhodňovat osoby podle jejich rasy, pohlaví, nebo jiných vlastností.
I v tomto případě padá ale vina samozřejmě na člověka. Umělá inteligence a její algoritmy se rasismu, nebo jiné formě diskriminace učí z dat, která mají k dispozici. A tato data jsou samozřejmě plná našich předsudků a stereotypů. Umělá inteligence je potom přebírá a dále šíří. Jedná se tak o nekonečný koloběh, kdy se umělá inteligence od lidí naučí předsudečnému myšlení, které potom dále šíří a učí jej další lidi. Je proto nesmírně důležité, tento začarovaný kruh přerušit. Jak? Především tím, že sami nebudeme žádnými předsudky trpět a šířit je po internetu.
Společnosti jako je Google se snaží vyvíjet nástroje díky nimž bude možné tyto předsudky v učebních souborech dat identifikovat a eliminovat. Umělá inteligence by pak neměla našimi zlozvyky trpět.
Zdroje informací: https://www.bbc.com/news/blogs-trending-34945756
