Článek
Trichopelma grande
Tento pavoučí druh byl vědecky popsán teprve nedávno. Pro nás je zajímavé i to, že za jeho objevem stojí spolupráce vědců z brněnské Masarykovy univerzity a Kubánské zoologické společnosti. Objeven byl tento druh přímo na Kubě. Co je na něm tak zajímavého?
Za zmínku stojí především dvě věci. V první řadě je se svými jedenácti centimetry na délku největším z malých sklípkanů rodu Trichopelma. Je to jistý paradox. Ostatní pavouci tohoto rodu jsou výrazně menší a pouze tento druh narostl z nějakého důvodu do takové velikosti. Se svým příbuzným sklípkanem největším se sice rovnat nemůže, neboť do jeho třiceti pěti centimetrů mu ještě leccos chybí. I tak se však jedná o poměrně impozantního tvora.
Druhou zajímavostí je i fakt, že je velmi chlupatý. I to je poměrně unikátní, neboť tento fyziologický znak je typický pro sklípkany, kteří žijí v korunách stromů. Trichopelma Grande je ale doma na zemi. A přesto je tak podobný svým stromovým bratrancům. Ani v tomto případě si vědci nejsou příliš jisti tím, jaký mají chloupky na zemi vlastně význam. Na stromech jsou totiž dobré pro lepší přilnavost ke kůře, což je však na zemi poněkud zbytečné. Možná se jedná o ochranu před predátory, možná jim chloupky pomáhají lépe se maskovat. Trichopelma Grande se každopádně živí hmyzem, kterému staví jakési pasti v pralesním podrostu.
Trichopelma grande a její původ
Trichopelma Grande je podle všeho endemickým druhem, jinými slovy, vyskytuje se pouze na Kubě, konkrétně v regionu Viňales. V rámci Kuby se jedná o region s velmi vysokou mírou biodiverzity. V dávné minulosti byly jednotlivé ostrovy v souostroví Velké Antily, tedy Kuba, Jamajka, či Portoriko, propojeny. Když však došlo k jejich oddělení oceánem, řada druhů se začala vyvíjet odlišně. Zjevně to platilo i pro sklípkany a Trichopelma Grande je výsledkem právě takového vývoje v prostředí dnešní Kuby. To je důvod, proč má Trichopelma Grande vlastnosti tak odlišné od svých příbuzných. O tom, že se skutečně jedná o příslušníka rodu Trichopelma rozhodla dokonce až analýza DNA.
Zbývá si ještě říct, zda je Trichopelma nebezpečná člověku. Dobrou zprávou je, že nikoliv. Patří totiž k pavoukům, kteří sice mají žihadlo, jeho bodnutí lze ale srovnat s bodnutím včely či vosy. Žádný zabiják to tedy není. V ohrožení je naopak on. Oblast Viňales je totiž ohrožena nejen častými hurikány, ale především odlesňováním. Může se proto stát, že Trichopelma grande zmizí dříve, než se s ní opravdu dobře seznámíme.
Sklípkani nejsou tarantule
Na závěr ještě jedna maličkost. Sklípkani se někdy nesprávně nazývají tarantule a občas se proto můžeme setkat s tím, že i Trichopelma Grande je označována jako tarantule. Problém je v tom, že v angličtině je sklípkan tarantula. To je z našeho pohledu velmi matoucí. Pro nás je však skutečnou tarantulí, slíďák tarenstský, Lycosa tarantula. Jedná se o pavouka, se kterým se můžete potkat ve Středomoří. Podle italské provincie Taranto a města Tarent dostal koneckonců své jméno. A s kubánským pavoukem toho ale moc společného nemá.
