Článek
Sršeň mandarínská
Sršeň mandarinská (latinsky Vespa mandarinia) je známá také pod přezdívkou „asijská obří sršeň“. Představuje největší druh sršně na světě. Není divu, že jde o hmyz, který je obdivovaný stejně jako velmi obávaný. Z jistého úhlu pohledu plným právem.
Začněme tím, co sršeň mandarínskou definuje především, tedy její velikostí. Dělnice dorůstají délky kolem 3 až 4 centimetrů, královny potom mohou měřit až 5 centimetrů. Ještě působivější je rozpětí jejich křídel, které přesahuje 7 centimetrů. Sršně mandarinské charakterizuje žluto-oranžová barva jejich hlavy, resp. přední části, a tmavě hnědým až černým tělem se žlutými proužky. V tomto ohledu se tak jedná o sršeň víceméně typického zbarvení. Rozhodně člověk na první pohled nezapochybuje, s jakým hmyzem má právě tu čest.
Jak je to s nebezpečností sršně mandarínské?
Začněme tím, jak je sršeň mandarínská nebezpečná skrze své žihadlo. To sice měří až 6 milimetrů a dokáže snadno proniknout i přes běžný včelařský oblek, ale to lze sršni asi jen těžko „vyčítat“. Na rozdíl od včel navíc sršeň může žihadlo použít opakovaně. Přesto jí ale nelze považovat za nějaké monstrum. Je to prostě hmyz, který má v přírodě své místo.
Sršně mandarínské na lidi útočí jen v krajním případě, obvykle při přímém ohrožení hnízda, jejich jed je ale extrémně toxický. Obsahuje látky, které ničí červené krvinky a mohou způsobit silné bolesti, anafylaktický šok, a vícenásobná bodnutí dokonce vedou k selhání orgánů a smrti. V Asii na následky jejich žihadel každoročně zemře několik desítek lidí. To ale nic nemění na tom, co jsme uvedli dříve. Pokud je sršeň mandarínská ve své domovině, je vše v nejlepším pořádku. Tam hraje v ekosystému nezastupitelnou úlohu. V tom je ovšem kámen úrazu. Sršeň mandarínská se totiž šíří i tam, kde doma není.
Sršeň mandarínská je jako invazní druh velmi nebezpečná.
Sršeň mandarinská je původem z východní a jihovýchodní Asie. Konkrétně se vyskytuje v Číně, Japonsku, Koreji či na Tchaj-wanu. Žije v podzemních hnízdech, která si buduje v kořenech stromů nebo v dutinách. Jakožto vrcholový predátor hmyzí říše má za svoji hlavní kořist jiný hmyz, zejména medonosné včely. Sršně včely decimují hlavně kvůli jejich larvám, kterými krmí vlastní potomstvo.
Jak již bylo řečeno, její původní prostředí je na to zvyklé a je tomu přizpůsobené. Asijské včely si na rozdíl od těch evropských vyvinuly proti obřím sršním obranu. Obklopí sršeň a třepotáním křídel ji uvaří přehřátím a nedostatkem kyslíku. Jenže ve chvíli, kdy se sršeň mandarínská dostane i tam, kam nemá, je zle. Jakožto invazivní druh může způsobit katastrofu. Skupina sršní dokáže během několika hodin zcela vyvraždit celé včelstvo, které obranou taktiku vyvinutou nemá.
V tom tkví nebezpečnost sršně mandarínské. V Česku zatím její přítomnost prokázána nebyla. Občas se sice v médiích objeví opačná informace, ale ta vzniká spíše záměnou sršně asijské, která u nás skutečně je, právě se sršní mandarínskou. Sršeň asijská je také nebezpečným invazivním druhem, ale není to sršeň mandarínská. Neznamená to ale, že by se u nás někdy v budoucnu nemohla objevit. Globalizovaný svět ve spojení s klimatickými změnami pro tento případ může vytvořit vhodné podmínky.
