Článek
Kdo byla Nellie Bly?
Nellie Bly, vlastním jménem Elizabeth Jane Cochran, se narodila v Pennsylvánii v roce 1864. V roce 1885 si jako mladá žena přečetla v místních novinách článek o tom, že úkolem ženy je především rození dětí a starost o domácnost. To ji rozzlobilo natolik, že pod pseudonymem napsala svůj vlastní článek, který tuto představu nemilosrdně napadl. Editorovi novin se její článek natolik zalíbil, že jí nabídl místo redaktorky. Začala psát pod jménem Nellie Bly.
Ani editor ale nemohl tušit, že přijímá ženu, která se zapíše do dějin. Dodnes je známá svými odvážnými investigativními reportážemi, které byly na svoji dobu naprosto jedinečné a navždy změnily tvář žurnalistiky.
Ačkoliv se proslavila řadou výjimečných kousků, její jméno je spjato především s odhalením otřesných podmínek v ženském blázinci na Blackwellově ostrově, cestou kolem světa za dvaasedmdesát dní a v neposlední řadě také s válečným zpravodajstvím během první světové války. Toho všeho dosáhla v době, kdy ženy v médiích čelily obrovským předsudkům.
Dobrovolný pobyt v blázinci
Nejznámějším kouskem Nellie se stal tajný pobyt v ženské psychiatrické léčebně na Blackwellově ostrově v New Yorku v roce 1887. Je třeba si uvědomit, v jaké situaci se k tomuto kroku rozhodla. Duševní choroby měly podle tehdejšího mínění fyzické příčiny. Podle toho byly „léčeny“. Do blázinců se navíc mohli za poplatek chodit dívat turisté.
Tato perverzní turistika a veřejné prohlídky blázinců se snažily budit zdání zájmu o duševně choré, ve skutečnosti však šlo o krutou podívanou, kde byli pacienti vystaveni zvědavým pohledům veřejnosti jako zvířata v zoo.
Léčebna na Blackwellově ostrově, do které pronikla novinářka Nellie Bly.
Nellie Bly se přesto (či právě proto) rozhodla proniknout za jinak zavřené dveře a zjistit pravou tvář zmíněné instituce. S pomocí předstíraného šílenství a svého přesvědčivého hereckého výkonu zmátla lékaře i soudce tak dokonale, že byla odeslána na ostrov do léčebny.
Nellie se najednou ocitla v naprosto nelidském prostředí, které popsala jako lidskou past na krysy. Namísto odborné péče v dnešním smyslu čelily pacientky hladu, mrazu, a především brutálnímu násilí ze strany personálu.
Chovanky, z nichž mnohé byly chudé imigrantky mluvící špatně anglicky, trpěly pod neustálým psychickým i fyzickým terorem ze strany zřízenců. A co bylo ještě více šokující, jakmile se Nellie přestala přetvařovat a chovala se zcela normálně, její duševní zdraví už nikdo nebral vážně. Bylo to přesně naopak. Jakákoliv snaha o racionální chování a běžnou komunikaci byla lékaři interpretována jako sofistikovaný projev nemoci.
Po deseti dnech byla Nellie nicméně na zákrok svých novin propuštěna. Poté své otřesné svědectví ve dvoudílné reportáži „Deset dnů v blázinci“. Ta vyvolala obrovský ohlas a vedla k navýšení rozpočtu pro péči o duševně choré a odstartovala řadu reforem.
Další úspěchy Nellie Bly
V roce 1889 se pustila do dalšího dobrodružství. Nellie se vydala na cestu kolem světa. Inspirována byla románem Julese Vernea „Cesta kolem světa za 80 dní“ a rozhodla se dokázat, že žena může procestovat zeměkouli zcela sama, bez mužského doprovodu. Její cesta trvala pouhých sedmdesát dva dní, šest hodin a jedenáct minut, čímž vytvořila nový světový rekord. Po smrti svého manžela potom úspěšně vedla jeho ocelárnu. Dokonce vymyslel a zlepšení tehdy používaného kontejneru na mléko, které si nechala patentovat.
Když vypukla první světová válka, Nellie Bly se vrátila ke svému původnímu povolání, tedy k žurnalistice. Působila jako válečná korespondentka v Evropě, kde přímo z fronty přinášela svědectví o utrpení vojáků a civilistů. Nellie Bly zemřela v roce 1922 na zápal plic.
Zdroje informací: https://www.atlasobscura.com/articles/asylum-tourism-nellie-bly
