Článek
Produkt studené války
Na začátku 50. let minulého století se zdálo, že další válka je na spadnutí, a že se bude vést především jadernými zbraněmi. Po celé Evropě se začaly budovat nové kryty a v nich strategicky významné provozy. V roce 1952 proto začala i stavba zmíněného objektu KO 17. Ten je umístěn pod pavilonem „K“ krčské nemocnice a s kapacitou až 170 osob se měl stát v případě ohrožení „nemocnicí pod nemocnicí“. Ta byla maximálně chráněna před jakýmkoliv vnějším nebezpečím.
Parametry krytu KO 17
Celý objekt má plochu 1243 metrů čtverečních přičemž 164 metrů čtverečních připadá na technické zázemí. Celý kryt byl v 50. letech budován jako zařízení tzv. čtvrté třídy odolnosti. Jinými slovy měl vydržet konvenční bombardování, nikoliv však přímý zásah jadernou zbraní. Kryt je chráněn železobetonovými zdmi o tloušťce 75 cm a nad stropem leží téměř čtyřmetrová vrstva štěrku a písku. Teprve na ní je položená další železobetonová deska.
Kromě toho, že má kryt chránit ty, co jsou uvnitř, jednalo se a stále jedná o plně funkční nemocnici. Svět je dnes sice úplně jiný než v 50. letech, problémy řeší ale bohužel podobné. Prakticky všechny evropské země pod dojmem výrazně se zhoršující bezpečnostní situace provádějí revizi svých zařízení tohoto typu a obecně připravenosti na válečný konflikt.Česko a Praha nejsou výjimkou. S krytem KO 17 ale nikdo žádný problém mít nemusí. Nikdy totiž nepřestal sloužit svému účelu a podle zástupců NATO i americké armády se jedná o jeden z nejlepších krytů svého druhu v Evropě.
Jeden z operačních sálů v prostorách podzemní nemocnice v pražské Krči.
Vybavení krytu a jeho využití
Celková kapacita krytu KO 17 činí 170 osob a je zde 72 nemocničních lůžek, z toho šest dětských. Kryt má samozřejmě svůj vlastní zdroj elektrické energie v podobě agregátů, vzduchotechniku i zásobník pitné vody. Jsou zde dva operační sály a v případě potřeby by celý kryt vydržel 26 hodin v naprosté izolaci od okolního prostředí.
Kryt je neustále udržován v pohotovosti a do 60 minut jej lze uvést do plného provozu. Postele jsou povlečené, chirurgické vybavení i léky jsou pravidelně doplňovány a měněny, samozřejmostí je možnost sterilizace nástrojů přímo v krytu.
Kryt KO 17 nemusel být nikdy využit v souvislosti s válečným konfliktem a doufejme, že na tom nic nezmění ani následující roky. Úplně bez využití ale také po revoluční dobu neprožil. V roce 2002 byl v souvislosti s rekordními povodněmi proměněn v úkryt pro desítky seniorů, které bylo nutné evakuovat ze zatopeného Karlína. Zajímavý účel potom plnil i o dva roky dříve, konkrétně na Silvestra 1999/2000 kdy se proměnil v improvizovanou záchytku.
Thomayerova nemocnice má dva lékařské týmy určené a speciálně vyškolené pro práci v bunkru. Je to však jen malá část z toho, co nemocnice dělají pro přípravu na krizové situace. Společná cvičení nemocnic a integrovaného záchranného systému jsou stále častější a pozornost se po letech nezájmu obrací i k těmto specifickým objektům. Ten krčský totiž není jediný. Například nemocnice na Bulovce disponuje podobnou podzemní nemocnicí a krytem s kapacitou 60 lidí.
Nezbývá než doufat, že jejich nasazení pro původní účely nikdy nedočkáme. Je ale moc dobře, že tady jsou.
