Článek
Co je Velká tichomořská odpadková skvrna?
Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu (anglicky Great Pacific Garbage Patch) si lidé často představují jako jakýsi obrovský plovoucí ostrov tvořený plasty, po kterém by se dalo chodit. Realita je však mnohem zákeřnější a v mnoha ohledech nebezpečnější, byť na první pohled možná méně spektakulární.
Co to tedy ona Velká tichomořská odpadková skvrna vlastně je? Jedná se o obří nahromadění mořského odpadu, především plastů, které zachytily mořské proudy v severním Pacifiku. Koloběh tam funguje jako obří vír, který stahuje odpadky z pobřeží Severní Ameriky a Asie a koncentruje je uprostřed oceánu.
Ve skutečnosti se skvrna skládá ze dvou velkých a vzájemně propojených oblastí. Jedná se o Východní odpadkovou skvrnu blíže Kalifornii a Západní odpadkovou skvrnu na straně Japonska. Celková plocha, kterou toto znečištění pokrývá, je skutečně gigantická a udává se, že jde o 1,6 milionu čtverečních kilometrů, což je zhruba dvacetinásobek rozlohy České republiky.
Proudění v severním Pacifiku „nasává“ ohromné množství plastového odpadu.
Není plast jako plast
Ačkoliv zde lze narazit na celé velké kusy plastu, tedy vše od plastových lahví a hraček až po opuštěné rybářské sítě (ty mimochodem představují smrtelnou past pro mořské živočichy), převážnou většinu tvoří mikroplasty. A právě v nich se ukrývá hlavní problém.
Kde se mikroplasty berou? Sluneční záření, slaná voda a vlny rozbíjejí velké plastové předměty na menší a menší fragmenty. Tyto kousky menší než 5 milimetrů se nazývají mikroplasty a jsou často rozptýleny v oceánu až do hloubky několika metrů. Oceán tak v místech Velké odpadkové skvrny spíše než skládku připomíná jakousi plastovou polévku.
Proč je ale skvrna tak nebezpečná? Ptáci, ryby i mořští savci si často pletou jasně barevné plastové úlomky s potravou. S plnými žaludky plastů pak umírají hlady, protože necítí hlad, ale jejich těla nedostávají žádné živiny. Také opuštěné rybářské sítě a provazy fungují jako smrtící pasti. Zvířata se do nich zamotají, což vede k utonutí, vyhladovění nebo vážným zraněním.
A nakonec, plasty na sebe vážou řadu toxických chemikálií z okolní vody jako jsou pesticidy nebo těžké kovy. Tyto toxiny se pak dostávají do potravního řetězce a mohou ovlivnit i lidské zdraví, pokud konzumujeme ryby a mořské plody. A to samozřejmě děláme.
Co s tím?
Mořské proudy a obrovská vzdálenost od pevniny budou samozřejmě komplikovat jakékoliv pokusy o vyčištění skvrny. Přesto už ale existují iniciativy, které se o to pokoušejí. Příkladem je projekt The Ocean Cleanup, který vyvíjí specializovaná plovoucí zařízení. Tyto systémy využívají přirozené mořské proudy k pasivnímu sběru plastů a jejich následné recyklaci na pevnině.
Pouhé uklízení oceánů ale nestačí. A to ani kdyby bylo skutečně efektivní, což zatím v žádném případě není. Základem je zastavení přísunu nového odpadu u zdroje, tedy omezení používání jednorázových plastů a plastů obecně.
