Článek
Co je koutník?
Pod jménem koutník (rod Loxosceles) se ukrývá skupina jedovatých pavouků několika různých druhů. Tím nejznámějším je koutník jedovatý (Loxosceles reclusa), který žije i v jižních a jihovýchodních oblastí Spojených států. Tento pavouk je i ve své domovině považovaný za velmi nebezpečného.
V Evropě, konkrétně ve Středomoří se zase vyskytuje koutník ryšavý (Loxosceles rufescens). Oba dva druhy jsou potenciálně nebezpečné pro člověka a mohou způsobit i jeho smrt, což se již několikrát stalo. V Evropě umírali lidé v Řecku a v Itálii.
Koutník jedovatý se ale v Evropě navzdory některým bulvárním článkům vyskytnul zatím jen v importovaných bednách s ovocem. I když vyšlo mnoho článků na téma „koutník jedovatý v Evropě“, většinou se jednalo o něco méně jedovatého koutníka ryšavého. Pro nás je zajímavé, že úplně první případ kousnutí pavoukem koutníkem ve střední Evropě byl zaznamenán právě v České republice.
K případu došlo v roce 2011, když 38letý pracovník hotelové restaurace v Praze otevřel krabici s avokádem importovaným z Brazílie. Muž byl kousnut do pravé ruky a pavouka přitom zamáčkl. Velmi brzy po kousnutí ale začal vykazovat příznaky otravy a musel vyhledat lékařskou pomoc. Je to ukázka toho, že koutníci jsou skutečně potenciálně nebezpeční a v současném propojeném světě již nelze vyloučit setkání s nimi prakticky nikde.
Jak poznat koutníka
Koutník je velký až dva centimetry a s plně nataženýma nohama může měřit až 4,5 cm. Tělo má hnědě zbarvené, většinou se světlejší skvrnou na hrudi. Zvláštností koutníka je počet očí, kterých má jen šest. Pavouk žije samotářským způsobem života a velmi rád se zdržuje v teplých a tmavých koutech. Rád má i lidská obydlí, kde často vyhledává úkryt třeba v botách, nebo mezi oblečením. Nezřídka také zalézá do postelí, kde si na něj lidé potom lehnou.
Kousnutí koutníkem
Koutníci v sobě mají jed, který ve svém složení obsahuje enzym, který vědci označují jako sfingomyeliáza D. Tento enzym má bohužel schopnost významně poškozovat buněčné membrány a může proto způsobit rozklad tkání. Samotné kousnutí není nijak bolestivé, takže lidé jej často vůbec necítí. Po chvíli se začne v místě kousnutí tvořit malý puchýř, nebo alespoň zarudnutí.
Společně s tím se dostaví štiplavá bolest. V ideálním případě u toho skončí a za několik dní až týdnů puchýř zmizí. V dalších případech však může být průběh výrazně vážnější. Pod puchýřem se začne objevovat modré až černé zbarvení, které značí rozvoj nekrózy. Lidé také začnou pociťovat nevolnost a přidá se zvracení. V těch nejhorších případech potom dojde k rozšíření jedu do celého těla a hrozí poškození i následné selhání orgánů, které vede později k úmrtí.
Po kousnutí pavoukem je proto v případě, že se kromě mírného zarudnutí objeví i jiné příznaky, vhodné vyhledat okamžitě lékaře. V ideálním případě člověk přinese pavouka s sebou. To samozřejmě není vždy možné a identifikace vhodné léčby je náročnější. U koutníků platí, že protijed sice existuje, ve větším množství je však k dispozici v jižní Americe, v Evropě nikoliv. Lékaři jsou proto odkázáni na podpůrnou léčbu.
Koutníci sice riziko představují, pravděpodobnost kousnutí je ale stále malá. Pokud vás však nějaký ten pavouk kousne a vy si nejste jisti tím, jaký druh to byl, v případě jakýchkoliv obtíží neváhejte co nejdříve navštívit lékaře.
