Článek
Píchoš Woodův, poslední svého druhu
V roce 1895 byla v lese Ngoya v jižní Africe nalezena nová rostlina. Podle svého objevitele Johna Medley Wooda potom dostala i své vědecké jméno. To zní Encephalarthos woodii, v českém jazyce píchoš Woodův. Protože se dlouho nedařilo najít další exemplář tohoto druhu, v roce 1907 byl strom přesunut do botanické zahrady v Durbanu.
V případě zmíněného stromu se jednalo o samčí rostlinu. Jelikož dodnes platí, že žádný jiný strom tohoto druhu nalezen nebyl, neexistují žádná semena této rostliny a strom nelze přirozeným způsobem rozmnožit. To jediné, co lze udělat, je odebrat přírůstky jediného známého exempláře. Přesně to se dělo a děje. Strom nalezený na konci 19. století již dnes nežije, v několika botanických zahradách po celém světě jsou pouze naklonovaní jedinci vytvoření popsaným způsobem.
Najde strom někdy partnerku?
Naklonované exempláře jsou ve své podstatě stále stejným stromem a samozřejmě jsou všechny samčího pohledu. Aby mohla být populace píchoše Woodova skutečně rozmnožena, je proto potřeba nalézt samičí rostlinu. Tu však nikdo nikdy neviděl. Právě proto je tato rostlina označována za nejosamělejší organismus světa a vědci by velmi rádi samičí rostlinu nalezli.
Jak to ale udělat? Logickým místem, kde by mělo být pátrání zahájeno je les Ngoya, tedy původní domov jediného známého exempláře. Logicky platí, že právě zde musely minimálně někdy v minulosti samičí rostliny také růst. Je samozřejmě možné, že je druh ve volné přírodě skutečně vyhynulý a žádná samičí rostlina už neexistuje. Stejně tak ale existuje možnost, že na deseti tisících akrů lesa Ngoya stále ještě nějaká samičí rostlina přežívá.
Naděje jménem umělá inteligence
Na to, aby vědci procházeli každý kousek lesa, kapacity ani čas opravdu nemají. Obrátili se proto na umělou inteligenci. Nad les jsou vypouštěny drony snímající vždy jeho určitou část. Získané snímky jsou následně vyhodnocována umělou inteligencí. Ta má za úkol najít mezi desítkami tisíc stromů ten jeden pravý. Prozkoumána je zatím nepříliš velká část lesa a není proto na místě ztrácet naději. Přesto ale mají biologové i záložní plán.
Křížení s příbuznými
Dalším potenciálně možným způsobem rozmnožení píchoše Woodova je i jeho křížení s druhem Encephalarthos natalensis. Jedná se o blízkého příbuzného našeho píchoše. Vzniklé hybridy, respektive jejich samičí rostliny, potom budou opět zkříženy s původním exemplářem a pokud se tento proces zopakuje v několika generacích, měla by vzniknout rostlina, která bude původnímu píchošovi geneticky již velmi podobná.
Chcete svého píchoše?
Pokud je vám píchoše Woodova tak trochu líto, můžete mu do doby, než se vědcům podaří tak či onak sehnat plnohodnotnou samičí rostlinu, dělat společnost sami. Klon původního samčího exempláře je totiž čas od času k prodeji. Počítejte ale s tím, že jeho cena odpovídá pozici jedné z nejvzácnějších rostlin světa. Jedna malá odnož obvykle stojí desítky tisíc dolarů.
