Článek
Co bylo silphium?
Starověké texty popisují rostlinu jménem silphium poměrně obšírně. Máme dokonce její obrázek. Mělo jít o rostlinu se silným kořenem, velkým stvolem a listy podobnými celeru. Podstatné je, že silphium rostlo pouze na úzkém pobřežním pásu území Kyrenaiky, tedy v dnešní Libyi. Pás, kde se mu dařilo, byl asi 200 kilometrů dlouhý a 40 kilometrů široký. Jinde na světě se mu za žádnou cenu nedařilo. Pokusy o jeho pěstování v Řecku nebo jinde opakovaně selhávaly. Rostlina prostě vzdorovala domestikaci a odmítala růst kdekoli jinde.
Jako botanická zajímavost by ale silphium díru do světa samozřejmě neudělalo. Tato rostlina však měla celou řadu vlastností, které z ní udělaly jednu z nejcennějších komodit starověkého světa. Šťáva a pryskyřice se používaly k léčbě kašle, bolestí v krku, horeček, špatného trávení, bradavic i hadího uštknutí. Silphium jako koření potom dodávalo jídlu jedinečnou chuť a stalo se doslova hvězdou antické kuchyně. A co bylo možná nejpodstatnější, silphium mělo fungovat jako antikoncepce. Ženy jej užívaly jednou měsíčně.
Těžko říct, do jaké míry je to všechno pravda, jisté ale je, že tomu tehdejší lidé pevně věřili. O tom není nejmenších pochyb, právě kvůli jeho ceně. Za silphium se platilo stříbrem a zlatem. V dobách Julia Caesara byla zásoba silphia dokonce součástí státní pokladny.
Ve starověku se silphium dostalo až na mince.
Kam se silphium podělo?
Během několika staletí však silphium z přírody zcela vymizelo. Plinius ve svém díle Naturalis historia popsal vyhynutí tohoto druhu už v 1. století našeho letopočtu, což je mimochodem asi první popsané vyhynutí rostlinného nebo živočišného druhu v lidské historii. Důvody nejsou překvapivé. Poptávka byla tak velká, že sběrači drancovali naleziště zcela nekontrolovaně. Oficiálně sice existovaly jakési povolenky na sběr, ale černý trh na to samozřejmě nedbal. A jelikož se silphium nedařilo pěstovat uměle, nastal konec.
Po staletí se tedy botanici domnívali, že tajemství silphia je navždy pohřbeno. Pouze odhadovali, že se rostlina řadila do čeledi miříkovitých a byla tedy příbuzná fenyklu, celeru nebo mrkvi. Vědci z Istanbulské univerzity ale v poslední době učinili zajímavý objev. V okolí sopky Hasan v Anatolii totiž narazili na rostlinu jménem Ferula drudeana. Ta podezřele dobře odpovídá antickým popisům. To, zda se skutečně jedná o silphium nebo nějaký příbuzný druh ale zatím není jisté. A je otázkou, zda to někdy jisté bude. Máme ale alespoň kandidáta.
