Článek
Co se chystá?
Nebudeme chodit kolem horké kaše a rovnou napíšeme to podstatné. Americká biotechnologická společnost Colossal Biosciences, kterou v roce 2021 založili podnikatel Ben Lamm a uznávaný harvardský genetik George Church, si položila smělý cíl: vrátit na Zemi mamuta srstnatého, a to do roku 2028. Vše už tedy směřuje do finále.
Projekt s rozpočtem v řádech stovek milionů dolarů slibuje nejen průlom v oblasti úpravy genomu, ale také revoluci v boji proti klimatické změně. Současně však naráží na ostrou kritiku z řad mnohých vědců, kteří varují před biologickými riziky i nebezpečnými iluzemi. K tomu se ale ještě dostaneme. Nejprve se podívejme na to, jak chce firma mamuta vlastně oživit.
Jak oživit mamuta
Slova o „vzkříšení“ či „oživení“ jsou v médiích často poněkud zkreslována. Oproti představám laické veřejnosti nemají lidé z Colossal Biosciences k dispozici žádný plně zachovaný řetězec DNA, ze kterého by bylo možné mamuta naklonovat (byť i to by bylo s velkým „ale“).
Celý proces bude probíhat jinak. Nejbližším žijícím příbuzným mamuta srstnatého je slon indický, který s ním sdílí přibližně 99,6 % genetické informace. Genetici proto chtějí izolovat klíčové genetické variace z dochovaných kostí a tkání mamutů.
Celkem identifikovali přes 150 specifických genů odpovědných za adaptaci na extrémní chlad, tedy hustou srst, silnou vrstvu podkožního tuku, jiný tvar uší nebo modifikovaný hemoglobin umožňující přenos kyslíku při nízkých teplotách. Tyto vybrané vlastnosti budou postupně vkládány do genomu buněk slona indického.
Něco podobného si už firma vyzkoušela na laboratorních myších, kterým do genomu vložila geny chlupatosti. Chlupaté myši už tedy máme. Bude to fungovat u mamuta? Firma Colossal Biosciences má s mamuty velké plány. Chtějí je totiž vysadit v arktických oblastech. Tam mají dělat to, co mamuti v pravěku, tedy rozdupávat sníh, což má umožnit lepší promrzání půdy a zpomalit tak klimatické změny a kolaps arktických ekosystémů.
Celý projekt ale kritizuje celá řada vědců. A důvodů ke kritice je vícero.
Mamut patří do pravěku a měl by tam zůstat. Snahy o jeho „oživení“ jsou spíše mediální akcí než vědou.
Co je na plánu špatně?
Co tedy vědci kritizují? V první řadě to, že se ani náhodou nenarodí mamut. Tvor vytvořený v laboratoři bude pouze modifikovaný slon indický vybavený několika mamutími rysy. Druh není tvořen pouhou sekvencí DNA. Jeho identitu utváří také epigenetika, střevní mikrobiom, naučené chování a kultura stáda, kterou takový jedinec nikdy mít nemůže. Takže ještě jednou: nepůjde o mamuta, ale o upraveného slona indického. A to je velký rozdíl.
A potom je zde kritika plánu na osidlování arktických oblastí. K tomu, aby „mamuti“ reálně ovlivnili klima celé Arktidy, by podle ekologů byly potřeba stovky tisíc až miliony jedinců působících na obrovské ploše. Vzhledem ke dvouleté březosti slonů a pomalému dospívání je vytvoření takto početné populace otázkou několika stovek let. Změny klimatu ale probíhají nesrovnatelně rychlejším tempem. Nemluvě o tom, že reálný dopad nového druhu na ekosystém nejde nikdy odhadnout s úplnou jistotou.
U toho ale kritika nekončí. Využití slonic jako náhradních matek může vést k potratům. Sloni jsou navíc vysoce sociální a inteligentní tvorové. Kdo bude ale vychovávat osamocená geneticky modifikovaná mláďata v prostředí Arktidy? Podle mnohých to hraničí s týráním zvířat.
Upozorňuje se i na to, že investice desítek či stovek milionů dolarů do nejistého a sporného vzkříšení jednoho druhu by mohly přímo zachránit stovky dnes žijících ohrožených druhů a jejich přirozená prostředí. Jako mediálně vděčná akce, která v případě úspěchu vyžene cenu akcií Colossal Biosciences nahoru to jistě fungovat může. Ale z hlediska vědy a ekologie jde o akci přinejmenším velmi spornou, spíše však přímo škodlivou…
Zdroje informací: https://www.nature.com/articles/s41598-020-60938-y
