Článek
Ostrov Lorda Howa
V roce 1778 narazila na tento malý kus země uprostřed širého moře britská zásobovací loď prakticky náhodou. Její kapitán pojmenoval ostrov podle tehdejšího prvního lorda britské admirality. V následujících dekádách se zde usadili první osadníci a ostrov byl využíván jako základna pro velrybářské lodě.
Velrybářský průmysl je už ale minulostí a dnes se místních asi 300 obyvatel živí pěstováním semenáčků specifických palem a pracují také v cestovním ruchu. Právě ten je hlavním zdrojem příjmů pro ostrov, který je součástí australské provincie Nový Jižní Wales.
Neznamená to ale, že by zde bylo turistů až příliš. Počet návštěvníků je totiž regulován. Najednou může ostrov navštívit 400 lidí. Cílem tohoto opatření, které bylo zavedeno před desítkami let, je ochrana zdejší unikátní přírody. Ne náhodou je ostrov Lorda Howa zařazen na seznam světového dědictví UNESCO. A turisté zájem o návštěvu ostrova rozhodně mají, místa jsou totiž zamluvena na dva roky dopředu. V čem je ale tenhle ostrov tak unikátní?
Ostrov Lorda Howa je unikátní přírodní laboratoří plnou druhů, které jinde nenajdete.
Příroda ostrova Lorda Howa
Za jedinečnou flóru i faunu může fakt, že ostrov vznikl zhruba před sedmi miliony lety pod mořskou vulkanickou činností. Příroda se zde vyvíjela bez většího kontaktu s okolním světem což způsobilo, že desítky zdejších druhů rostlin i živočichů jsou tzv. endemity, nevyskytují se tedy nikde jinde na světě. Navíc se zde střetávají teplé pacifické proudy s chladnějšími vodami z jihu a probíhá tudy jakási hranice dvou klimatických pásem. To vše vede k jedinečné biologické rozmanitosti i přes malou plochu celého ostrova.
Na ostrově Lorda Howa roste 241 druhů rostlin a téměř celá polovina z nich je endemická. Podobné je to i s ptačími druhy. Těch zde žije 32, včetně několika jedinečných. Za zmínku stojí například chřástal Howeův, který je dnes považován za nejohroženějšího ptáka světa. Jedná se o ptáka nelétavého, podobného slavnému ptáku kiwi.
Velký problém představují krysy, které se na ostrov dostaly právě díky člověku. Ty už způsobily vyhynutí devíti z celkem patnácti místních druhů ptáků, které se jinde nevyskytovaly. Dalším živočichem, který byl kvůli krysám považován za vyhynulého, je tzv. stromový humr. Ve skutečnosti se jedná o obří strašilku nazývanou vědecky strašilka Howeova nebo strašilka humří.
Se svými 15 centimetry délky a hmotností až 25 gramů patří k největším druhům hmyzu vůbec. Také tato strašilka je místním endemitem. Fakt, že používáme přítomný, nikoliv minulý čas, svědčí o tom, že se nedávno podařilo objevit jednu přežívající populaci. Okamžitě se rozběhly záchranné programy a zdá se, že strašilka humří je z nejhoršího venku. Přežití tohoto druhu pravděpodobně napomohlo i to, že samičky jsou schopny rozmnožování bez přítomnosti samce. Mimochodem, programů na záchranu strašilky humří se účastní i Zoo Praha. Strašilky se u nás i rozmnožují.
Ostrov Lorda Howa zkrátka ukazuje, že když se k ochraně přírody přistoupí zodpovědně a s rozumem, může rozhodně slavit úspěchy. Vyžaduje to samozřejmě určitou regulaci cestovního ruchu, ale i díky ní je dnes 85 % ostrova stále pokryto původním pralesem. Většina tohoto území má navíc status rezervace, nemůže se zde nic stavět ani budovat. Příroda tady má zkrátka přednost.
Zdroje informací: https://storymaps.arcgis.com/stories/34088af9d0f54d568c2ce2e9b8fea8c8
