Článek
Historie zazdívání zaživa
Trest zazdění zaživa patří k těm nejstrašnějším, jaké si lze vůbec představit. Nepochybně i proto jsou příběhy o něm tak časté a populární. Určitý základ v realitě navíc i mají. Tímto způsobem se totiž v určitém období trestaly ve starověkém Římě tzv. Vestálky. Šlo o kněžky bohyně Vesty, které musely složit slib celoživotní čistoty. Pokud jej porušily, čekalo je zazdění. Je ale třeba říct, že od tohoto trestu upustili i sami Římané.
V mimoevropských kulturách tento trest také existoval, nás ale bude zajímat, jak to s ním bylo ve středověku. Rovnou prozradíme, že na našem území nemáme jeden jediný přímý důkaz toho, že se zde opravdu zaživa pohřbívalo. Existuje sice několik svědectví o nálezech z 18. a 19. století, ty jsou však sami o sobě velmi nevěrohodné a nic hmatatelného nám po těchto údajných objevech nezůstalo. Na některých hradech se také objevily kostry malých dětí, v těchto případech se ale jedná o něco jiného. Bývalo totiž zvykem, že při stavbě nového hradu se do jeho základů vkládalo mrtvé tělo dítěte.
Kde všude mají být zazdění
Jak jsme již zmínili, přímý důkaz o člověku zazděném zaživa prostě na českých hradech nemáme. Přesto existuje celá řada legend, které mluví o opaku. Až podezřele podobné jsou si pověsti týkající se hradu Lipnice a zámku Opočno, který byl původně středověkým hradem. V obou případech měla být manželka hradního pána jménem Kateřina zamilovaná do někoho jiného.
Dotyčného za to čekalo setnutí hlavy a nebohá Kateřina byla potom s jeho tělem zaživa zazděna. Spíše se ale jedná o jakousi univerzální legendu. V 19. století se údajně na zámku Opočno dokázali dělníci probourat do jakéhosi výklenku v němž objevili kostru ženy ve středověkých šatech přivázanou na židli. Na Lipnici se mělo dělníkům povést to samé o sto let dřív. Důkazy ovšem nemáme žádné. Zdá se tedy, že na původní legendu o zazděné manželce se nabalila legenda druhá o jejím nálezu.
Klášter Kladruby, kde měli být zazděni mnich s jeptiškou, kteří spolu zhřešili.
Podobné příběhy vám průvodci odvypráví třeba na Landštejně, nebo na Nových Hradech. A když už jsme v Jižních Čechách, tak stojí za zmínku i to, že milenka známého stavitele rybníků Jakuba Krčína měla trestu zazdění uniknout jen o vlásek. Krčín totiž údajně najal partu havířů, kteří ženu ze spáru žárlivého manžela osvobodili. Ještě pikantnější nádech má příběh o zazděné dvojici milenců v klášteře v Kladrubech. Těmito milenci byli totiž benediktínský mnich a jeptiška. Je pravdou, že právě kláštery byly natolik uzavřenými společenstvími, že v nich občas něco podobného stát asi mohlo. Fakt, že nám k tomu chybí přímé důkazy svědčí o všem o tom, že když už by se tak stalo, muselo jít o naprostou výjimku i anomálii.
Mezi nejkurióznější příběhy o zazdění zaživa patří ten z Horního Slavkova. Do sklepení místního kostela svatého Jiří měl totiž v době moru dorazit vozka s nákladem těl obětí. Než je ale stačil ve sklepení vyložit, nějaký příliš horlivý pracovník ho měl ve sklepení zazdít i s těmi těly. Skutečnou kuriozitou je potom údajná zazděná jeptiška v tunelu pod železničním náspem u Jihlavského nádraží. Tento tunel pochází totiž z roku 1887. Je sice pravda, že se v tunelu nachází jakýsi zazděný výklenek, ale na konci 19. století už si lze zazdívání jeptišek představit jen velmi těžko, a v tunelech pod nádražím už vůbec ne.
Závěr
Pokud se tedy chcete vydat na výlet, kde mají, nebo měli pravou, nefalšovanou jeptišku, nebo cizoložnici, budeme vás muset zklamat. Říká se ale, že „na každém šprochu, pravdy trochu“. Vzhledem k tomu, kolik pověstí o zazdívání zaživa je, tak to by bylo, aby někde nějaký ten výklenek s kostrou opravdu nebyl. Jen stále čeká na to, až jej objevíme.
Zdroje informací: https://www.jihlavskepodzemi.com/?zazdena-jeptiska
