Článek
Návrat člověka na Měsíc, tentokrát nastálo
Zatímco hlavním cílem projektu Apollo v šedesátých letech minulého století bylo pro Spojené státy především to, aby v závodě o dobývání Měsíce porazily Sovětský svaz a dokázaly, že se tam doletět dá, tentokrát je to jiné. Ne snad, že by program Artemis neměl politický rozměr. I nyní jde o soupeření velmocí, byť soupeřem USA je tentokrát Čína. Rozdílů je zde ale více než dost. V první řadě má Artemis silný mezinárodní rozměr a přispívá do něj i Česká republika, hlavně je ale jiný finální cíl. Tentokrát není cílem na Měsíc jen doletět, jde o to, tam zůstat.
Zatímco první astronauté programu Artemis by měli udělat své otisky na měsíčním povrchu v roce 2027, někdy okolo roku 2035 by mělo začít vznikat první stálé měsíční městečko. Postupem času by se mělo osídlení Měsíce rozšiřovat, a nejen NASA proto hledá odpověď na otázku, z čeho by měly měsíční budovy vlastně být.
Jak stavět na Měsíci?
Jakákoliv budova, která bude na Měsíci stát, musí být schopna odolávat celé řadě vnějších vlivů. Čekají na ni extrémní teplotní výkyvy, dopady mikrometeoritů nebo rozdíl tlaků uvnitř a vně budovy. To ale není to jediné, co musí výzkumníci brát v potaz. Jednou z největších překážek při stavbě stálé měsíční základny je extrémní cena každého kilogramu materiálu, který by měl být na Měsíc dovezen ze Země. Je proto žádoucí, aby se v maximální možné míře využívalo to, co na Měsíci je. A jestliže je něčeho na Měsíci prakticky nekonečné množství, je to měsíční prach neboli regolit. Právě z něj chce NASA domy stavět.
S myšlenkou využití regolitu pro stavbu základny přišli inženýři z kalifornské firmy Skyeports. Jejich nápad NASA natolik zaujal, že firmě poskytla finanční prostředky na další rozvoj projektu. Původní myšlenka pochází od šéfa firmy, Martina Bermudeze, architekta, který se rozhodl začít vytvářet měsíční domy ze skla. Napadlo jej, že ve speciální peci by bylo možné roztavit silikáty obsažené v regolitu na sklo a vyfouknout jej do podoby velké koule, stejně jako se na zemi foukají vánoční ozdoby.
Tyto skleněné koule by potom sloužily jako vnější pláště budov. Samozřejmě platí, že obyčejné sklo by bylo pro Měsíc příliš křehké. Projekt proto počítá s tím, že během procesu výroby bude do skla přidán speciální polymer, který mu dá větší pevnost, pružnost a v neposlední řadě i schopnost autoopravy ve chvíli, kdy se v něm objeví trhlina. Mimochodem fakt, že ze skla vyfouknete právě kouli je velkou výhodou, neboť kulovitý tvar nejlépe rozkládá tlak.
Ve chvíli, kdy budou existovat takovéto budovy, máme prakticky vyhráno. Do nich nebude problém vtěsnat obytné prostory, laboratoře, místnosti pro zábavu, nebo měsíční farmy na pěstování potravin. Není vyloučeno ani to, že by takovéto koule fungovaly jako vesmírné stanice na oběžné dráze.
Závěr
Malé prototypy takovýchto bublin už byly na Zemi vytvořeny. K velkým měsíčním městům ale vede ještě dlouhá cesta. Bude třeba překonat celou řadu problémů od procesu foukání bublin v prostředí šestinové gravitace a vesmírného vakua po sběr měsíčního prachu, který je sám o sobě nabitý elektrostatickým nábojem a také velmi abrazivní. Uvidíme proto, do jaké míry se projekt dočká v budoucnu dalších úspěchů.
Zdroje informací: https://www.nasa.gov/event/artemis-iii-launch/
