Článek
O svaté Dorotě uschne košile na plotě, je jedna z lidových pranostik na dnešní den. Jak se dočtete na Wikině, pranostika je drobný útvar lidové slovesnosti, předpověď, týkající se určitých dnů či období, a to obzvláště ve vztahu k zemědělství a počasí. Jak si ale vyložit onu uschlou košili na plotě, mi ale ani strejda Google neporadil. Asi se to prostě jen nějak chytlo, a tak to tedy je. Na dnešek však naši předkové vysledovali i další, zajímavé souvislosti. Třeba, že „Když na Dorotu svítí hodně slunce, ponesou hodně slepice“. Tady si zase spíš myslím, že někdo pokopal znění. Protože třeba „Když na Dorotu svítí slunce velice, ponesou hodně slepice“, by znělo daleko lépe jako rým. Jenže zase na druhou stranu on málokdo dnes ví, co že nesou nebo unesou slepice. Protože vejce, ta přeci snáší regál v sámošce. Navíc pokud by svítilo slunce na Dorotu, po chudákovi holce by asi vyjel okamžitě nějakej stalker. Páč by nabyl přesvědčení, že se Dorka v únoru někde vyvaluje nahá. Prostě. Snad jen čert … pardon. Snad jen svatá Dorota ví, jak to vlastně bylo doopravdy s těmi košilemi.
Ale proč o tom tak dumám? Inu, to máte tak. Zvolna mi na baráku dochází to nepřirozené topení, které do kamen rozhodně nepatří a které může zahubit planetu. Tvrdé dřevo. A tak nějak nevím, že a kolik toho budu muset doobjednat, než zase bude teplota na kraťasy. Proč? Beru to nějak takto. Prvních pár dnů v únoru bylo docela teplo. A tak mnozí třeba 2. února mohli zažít v plném rozsahu nejen znění pranostiky „Na Hromnice o hodinu více“ a „Hromnice jasné, jaro krásné“, ale také „Na Hromnice (si) musí skřivánek vrznout, i kdyby měl zmrznout (bráno jakkoli)“. A protože kraj (roh) měsíce byl teplý vlastně platí, že „Netrkne-li únor rohem, šlehne ocasem“ a koncem měsíce tedy bude kosa. Takže asi vezmu o kubíček toho štípaného dubu navíc, páč „Na svatého Valentina zamrzne i kolo mlýna“ a v březnu bude ještě trocha sněhu, protože „Jestli únor honí mraky, staví březen sněhuláky“. Takže nebudu šetřit, abych neumrznul.
No nic. Názorně jsem Vám jen chtěl ukázat, že i v této době, může být v odhadu toho, jaké bude počasí taková pranostika pro někoho daleko lepší vodítko, než dlouhodobá předpověď meteorologů. A to i v takovém případě, že cibule nemá moc šlupek. A tak jen přidám ještě jednu na závěr. „Je-li v únoru sucho a zima, bude horký srpen“. To ať máte i ten „suchý únor“ trochu snazší, a o jeden důvod pro dobrovolné, únorové „sušení huby“ navíc. Ale pro sychr. Nechoďte mi prosím v srpnu rozbíjet okna, pokud to nevyjde. To vykoukal a napsal někdo jinej, kdo se s rýmováním zase tak moc nemazal. Já osobně bych to napsal třeba takhle „Sucho, zima v únoru, srpen horký k úmoru“.
Inu, měli to ti naši dědci a babky zmáklý, co? A tak mě Vám napadlo, že bychom třeba místo blbnutí s AI a celodenního čumění do monitoru a na různý displeje, taky mohli zvednout oči k nebi a mohli bychom si začít všímat třeba i toho, kam se počasí a jeho závislosti hnuly v době globálního oteplování. A třeba vydumat nějakou tu novou pranostiku. Třeba „Zamrzne-li Tesla na Valentýna, rozmrazit ji v březnu bude velká dřina“.
A k tomu Vám přeji dobré, a ještě lepší jitro.
