Článek
V podbrdských farnostech byl Filip Neri vnímán především jako světec radosti, dobročinnosti a laskavosti, což byly vlastnosti, které se dobře pojily s koncem jara. Po náročných jarních pracích, po setbě a po prosebných procesích za úrodu přicházel jeho svátek jako klidnější duchovní zastavení. V kostelích se konaly běžné mše bez zvláštních obřadů, ale kněží často připomínali Filipovu schopnost přinášet lidem útěchu a dobrou náladu. V některých farnostech se tradovalo, že jeho den je vhodný k návštěvě nemocných a osamělých, a tak se po bohoslužbě lidé někdy vydávali za sousedy, kteří potřebovali povzbudit.
V krajině samotné se svátek nijak výrazně neprojevoval. Na rozdíl od Urbanových kapliček nebo soch sv. Jana Nepomuckého nestávaly na Podbrdsku téměř žádné drobné sakrální stavby zasvěcené Filipu Nerimu. Jeho kult byl spíše vnitřní než krajinný, spojený s duchovní obnovou a s myšlenkou, že radost je také součástí víry. V některých obcích se dochovaly zmínky o tom, že se na jeho svátek konaly malá setkání mládeže nebo zpěváckých spolků, protože Filip Neri byl patronem hudby a mladých lidí. Tyto akce však měly spíše charakter přátelského posezení než lidové slavnosti.
Svátek svatého Filipa Neriho byl na Podbrdsku v 19. století především tichým duchovním dnem, bez velkých zvyků, ale s atmosférou laskavosti a radosti, která dobře zapadala do konce května.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Chcete vědět, jak v Brdech a na Podbrdsku žili a hospodařili naši předci, čím se živili a jaké svátky slavili? Zajímá vás, co jedli, jaká zvířata chovali a jak vypadaly jejich zahrádky? Oceníte tipy na výlety, recenze z restaurací a další zajímavé informace z této lokality? Pak sledujte náš profil a nic vám neunikne.
Zdroj: Tradice a zvyky
