Článek
Hengst je jedním z mála míst, u kterého se ví, že byl v minulosti důležitý. K čemu sloužil a proč byl důležitý, se ovšem vědci dodnes pouze domnívají. Oválný pahorek má příkop a val, který naznačuje, že zde v minulosti stálo menší opevnění. Prý se mohlo jednat o hrádek či tvrz, jejichž původní obyvatelé nejsou přesně známí. Mohlo se prý jednat o strážní bod nebo sídlo nižší šlechty. Jenže i těmto domněnkám něco chybí.
Neexistují písemné zmínky ani důkazy
Spekuluje se, že Hengst mohl být součástí obranného systému hradu Třemšín, který najdete o pár kilometrů jižněji. A stejně jako hrad Třemšín měl i Hengst zaniknout v době husitských válek. Ale kdyby tomu tak opravdu bylo, našly by se různé artefakty, které by tuto spekulaci potvrdily. Jenže kromě pár keramických střepů a zbytků uhlíků se žádné zbraně nenašly. Ostatně chybí i důkazy o založení Hengstu. Neexistují písemné zmínky o tom, kdo tvrziště založil, komu patřilo ani kdy přesně vzniklo. Na místě se nenašly pečetě ani žádné mince. To vedlo vědce k teorii, že Hengst mohl být tajným sídlem nebo dočasným útočištěm. Ale pro koho a kdy?
A kam se poděly zdi?
Na celém tvrzišti nejsou patrné kamenné základy, což je zvláštní, pokud by šlo o tvrz. I v případě, že by se jednalo o stavbu dřevěnou, měly by zůstat stopy po kůlových jamkách. Ale ani ty se nenašly. Místní zvěsti mluví o podzemních chodbách, které měly spojovat Hengst s Třemšínem nebo jinými body v Brdech, ale dosud nebyly nalezeny žádné vchody. I přesto ale geologické průzkumy naznačují možné dutiny pod vrchem Kobylí hlava.
Přesto, že se o Hengstu skoro nic neví a to co se ví, jsou povětšinou domněnky, i toto místo má své pověsti a legendy, které jsou zaručeně pravdivé. Jedna z nejrozšířenějších pověstí praví, že tvrziště bylo pojmenováno po rytíři Hengstovi, který zde sídlil. Byl prý statečný, ale krutý, a vládl okolí železnou rukou. Po smrti rytíře se jeho duch nechtěl vzdát svého panství. Dodnes má bloudit lesy kolem Kobylí hlavy, odkud je v noci slyšet dusot koně nebo zvonění zbroje.
Jiná pověst praví, že se v okolí Hengstu často objevovali vlci, kteří byli neobyčejně klidní vůči lidem. Místní věřili, že to nejsou obyčejná zvířata, ale strážci dávného sídla, kteří hlídají jeho tajemství. Někteří tvrdí, že vlk se zjeví tomu, kdo má čisté srdce, a ukáže mu cestu k pokladu nebo pravdě o minulosti místa.
I o místních tajných chodbách se můžeme v pověstech dočíst. Ve chvíli, kdy na Hengst přijeli husité a začali místní sídlo ničit a celý vrch byl v plamenech, byl slyšet nářek žen a dětí, které se ukrývaly v podzemních chodbách. Tyto chodby se prý dodnes táhnou pod Hengstem, ale jejich vchod je zasypán a kdo se je pokusí najít, zabloudí.
Ať je to s Hengstem jak chce, pravdu se v blízké době asi nedozvíme. Co ovšem zjistit můžeme je, že se jedná o moc krásné místo, na kterém je radost posedět. Na místě panuje klid, ptáčci tu zpívají a vítr šumí ve větvích. Byť někteří návštěvníci mají na místě zvláštní pocity, sama jsem žádný negativní pocit nezažila. Ba naopak. Z Hengstu odcházím vždy odpočatá a plná energie.
Jste z Brd a Podbrdska či se v této lokalitě pohybujete a chcete vědět, co se u nás děje? Potěší vás tipy na výlety v této lokalitě, které vás nic nestojí? Oceníte doporučení na kvalitní restaurace a prověřené zážitky? Pokud ano, sledujte náš profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety v Brdech a na Podbrdsku, ale i recenze z kaváren, restaurací i hotelů.
Zdroj: janulanatoulkach.cz, mapy.cz, lidové vyprávění pověstí
