Článek
Zámek na Dobříši patří k nejvýznamnějším barokním sídlům v České republice. Jeho jádrem je monumentální trojkřídlá budova s vnitřním nádvořím, vystavěná v letech 1745–1765 podle projektu francouzského architekta Stephana Dieudonného, kterého po smrti nahradil Anselmo Lurago. Stavba navazuje na starší čtyřkřídlý zámek Mansfeldů a představuje vrcholné uplatnění francouzského barokního klasicismu v českém prostředí. Zámek je završen mansardovou střechou a všechna tři křídla mají výrazné středové rizality, které podtrhují jeho reprezentativní charakter. Na výzdobě se podíleli významní umělci své doby, štukatér Giovanni Niccola Servandoni, sochař Ignác František Platzer a malíř Jan Petr Molitor.
Historie zámku sahá do roku 1630, kdy dobříšské panství získal rod Mansfeldů. Ti zde ve druhé polovině 17. století začali budovat své sídlo, patrně na místě starších hospodářských budov. Současná podoba vznikla až za Jindřicha Františka Mansfelda v polovině 18. století, kdy byla původní stavba přetvořena na monumentální trojkřídlý komplex. Roku 1800 byl areál doplněn o rozsáhlý anglický park. V majetku Colloredo-Mansfeldů zůstal zámek až do roku 1942, kdy byl zabaven a stal se sídlem říšského protektora. Po válce byl konfiskován a sloužil Syndikátu českých spisovatelů. Po roce 1989 byl navrácen původnímu rodu.
Rozsáhlý areál se nachází ve východní části města pod ostrohem středověkého hradu Vargač nad Huťským rybníkem. Trojkřídlá budova je situována při severním okraji komplexu u staré císařské silnice. V západní části nádvoří stojí fontána Delfínů, prostor uzavírá oplocení s pilíři a branou. Před severním průčelím se rozkládá architektonicky upravené předpolí s litinovými kandelábry a mostkem, které tvoří reprezentativní esplanádu.
Na jižní straně zámku se rozprostírá formální geometrická zahrada, terasovitě upravená a bohatě doplněná sochařskými prvky, dekorativními vázami a fontánami. V parteru stojí fontána se sousoším hrajících si dětí, na druhé terase dominuje monumentální sousoší Napájení Héliových koní. Kompozici uzavírá oranžérie se skleníky na čtvrté terase. Pod ní je ve svahu zapuštěn vstup do podzemní vodovodní místnosti s opěrnými zídkami a balkónkem. Původní zahrada pokračovala až k Tritónově fontáně, za níž se nacházela dnes již zaniklá ohradní zeď. Na východní straně leží malé rozárium a zahradní domek. Zahradu vymezují opěrné zdi. Podél západní ohradní zdi vede dlouhá Jeronýmova lipová alej, zakončená branou do přírodního parku.
Na formální zahradu navazuje rozsáhlý přírodně krajinářský park, ohrazený a komponovaný v duchu romantismu. Při jeho západním okraji stojí budova bývalého divadla, nad břehem Huťského rybníka pak vodárna s terasou na střeše. Východní průčelí zámku doplňuje novodobě upravená zahradní terasa s fontánou, schodištěm a branou. Součástí areálu je i bývalá zásobní kuchyňská zahrada, z níž se dochovala pouze malá vstupní branka připomínající barokní kapli.
Dobříšský zámek je mimořádně cenný pozdně barokní architektonický a krajinářský komplex, vzniklý dlouhým stavebním vývojem na místě renesanční tvrze a raně barokního zámku. Patří k nejvýznamnějším barokním sídlům u nás a jeho podoba je výrazně ovlivněna francouzským barokním klasicismem.
Moc děkujeme všem našim dárcům za finanční podporu. Díky vám můžeme dál nezávisle rozvíjet tento projekt a věnovat mu péči, kterou si zaslouží. Velmi si vážíme toho, že se vám naše práce líbí a že nás podporujete.
Jste z Brd a Podbrdska či se v této lokalitě pohybujete a chcete vědět, co se u nás děje? Potěší vás tipy na výlety po Brdech a Podbrdskem, které vás nic nestojí? Oceníte doporučení na kvalitní restaurace a prověřené zážitky? Pokud ano, sledujte náš profil. Najdete na něm nejen tipy na výlety v Brdech a na Podbrdsku, ale i recenze z kaváren a restaurací. Seznámíme vás s šikovnými podbrdskými ručičkami i s lokálními výrobci. Jsme rádi, že jste s námi a těšíme se na vaši zpětnou vazbu. Všechny články najdete také na našem webu brdskykraj.cz.
Zdroj: Národní památkový ústav
