Hlavní obsah
Cestování

Poslední horský výstup svobodného muže na horu Pedraforca, v překladu „kamenné vidle“

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Foto: Břetislav Mazoch

To takhle byly dva týdny do mojí svatby a já si řekl, že to chce ještě vyrazit do hor! A to rovnou na symbolickou horu Katalánska - Pedraforcu. Pod ní nás mimo jiné čekala náruč horské chaty a taky dobrá pálenka. (Hory Španělska 11, datum 21-10-2023)

Článek

Hora Pedraforca byla na mém seznamu už od chvíle, kdy jsme se přestěhovali do Barcelony, ale nějak jsem ji pořád odkládal. Pamatuju se, jak jsem před našim stěhováním brouzdal na Mapách.cz a plánoval do jakých všech hor se tady ve Španělsku vydám…

Už tehdy mě tahle krasavice zaujala svým tvarem - no, řekni sám:

Foto: Photo by bernatma on Freeimages.com

Tento snímek není můj, ale z fotobanky https://www.freeimages.com/photo/pedraforca-1370518 Při naší výpravě jsme bohužel měli Pedraforcu v mraku a takový krásný záběr jsem neměl možnost zachytit.

Na konci října se skrz počasí a volný čas naskytla šance uniknout předsvatebnímu shonu, a proto jsem zorganizoval čtyřčlennou „expedici“ Apalucha v mezinárodním složení 2 Moraváci, 1 Čech a Francouz.

Ve vzduchu začínal podzim, předpověď počasí vypadala slibně a já se nemohl dočkat až strávím noc v horách na nějaké chatě, kde lišky dávají dobrou noc.

...

V sobotu ráno jsme autem vyjeli z Barcelony, okolo 11. hodiny dorazili pod horu a začali výstup.

Nejdříve jsme udělali krátkou zastávku na chatě Refugi Lluís Estasen (1673 m), kde jsme zároveň nechali část našich věcí. Na této chatě jsme potom i přespali jednu noc.

Po nakopávacím espressu, které by nenechalo chladným žádného milovníka kofeinu, jsme pokračovali ve výstupu.

Šli jsme místní klasický okruh proti směru hodinových ručiček, který nejprve pokračuje vrstevnicí a následně překlápí na prudké stoupání do sedla Coll de Verdet (2255 m). Tam je pěkné místo na vydechnutí a kochačku jednak do údolí naší chaty, ale taky na druhou stranu na město Gósol.

Od sedla potom už pokračuje poměrně technický terén - na tenisky a rifle to tam určitě není (to takhle píšu, protože jsme tam pár expertů zahlédli). Ke stoupání jsme často museli udržovat balanc pomocí rukou a v některých úsecích se přidržet i ocelových lan. Kdyby pršelo, tak bychom na vrchol ten den nelezli. Hodně by to totiž klouzalo, tak bacha! Nám se ale počasí celkem vydařilo. Skála z předchozího deštivého dne už mokrá nebyla a pršet podle předpovědi víc nemělo, tak jsme na vrchol vylezli.

Přesnější popis trasy si můžeš prohlédnout například na tomto anglickém webu https://www.spectacularmountains.com/pedraforca/, kde je podrobněji popsané, co tě může čekat.

...

Na vrcholu Pedraforcy (2506 m) jsme se setkali s dalšími turisty, kteří si přišli užít výhled jako my. Ale počasí mělo jiné plány – vrchol zahalily mraky přesně v momentě, kdy jsem se tam dostali. Výhledy tak byly mlhavé, panorámata se nekonala. My tak dali za odměnu jedno rychlé pivo a brzo pokračovali dolů.

Sestupová trasa zpátky na chatu byla o dost snadnější. Takový strmý „choďák“ doplněný v jednom úseku o serpentinky. Ale v porovnání s výstupovou trasou nic tak technického.

Na chatu jsme dorazili v pozdním odpoledni jako čtyři hladoví vlci. V kamnech už praskalo dřevo a v kuchyni se chystala hostina, která byla součástí noclehu. Druhý den jsme se s příjemnou kocovinkou vrátili do Barcelony. Byl to poslední výlet před svatbou a pěkná horská rozlučka se svobodou.

A jak to vlastně s tou svatbou dopadlo? Řekla ano!

Jak jsme se tam dostali?

Kudy jsme šli?

Koukni na videa

Může se hodit

1️⃣ Dobrý bod na zahájení výstupu na horu Pedraforca (pokud chceš jít stejnou trasou jako my) je parkoviště u pěkné vyhlídky Mirador de Gresolet. V turistické sezóně a o víkendech si radši ale přivstaň, ať máš kde zaparkovat. Pedraforca je oblíbená hora místních a parkoviště může být plné, pokud přijedeš pozdě.

2️⃣ Pokud se ti stane, že nebudeš mít kde zaparkovat, tak nevěš hlavu. V nejhorším totiž můžeš nechat auto ve vesnici Saldes a zahájit výstup odtamtud. Počítej ale s několika kilometry a výškovými metry navíc, takže zvaž, jestli ti to pořád časově vychází.

3️⃣ Jestli holduješ horským chatám tak jako já, s klidem ti můžu doporučit chatu, na které jsme přespali ve společné noclehárně - Refugi Lluís Estasen (1673 m). Místo si určitě rezervuj s předstihem dopředu přes jejich rezervační systém. Můžeš se těšit na večeři o několika chodech, ale pozor! Dbají tam přísně na dodržení večerky a noční klid. Další hostely a ubytování jsou k dispozici taky ve vesnici Saldes, koukni se sem.

4️⃣ Masiv Pedraforca má vrcholy dva. Ten, na který jsme šli my, Pedraforca Pollegó Superior (2506 m), je nejvyšší a místní klasika. Dá se na něj dostat ze dvou stran a obě jsem už zmínil v popisu trasu. Na výstup není potřeba lezecké vybavení, jen zkušenosti s chozením ve skalnatém terénu, dobrou fyzičku a neklouzající boty (skála je vápenec a za deště a vlhka hodně klouže!). Může se ti hodit helma, protože je trasa dost frekventovaná a člověk nikdy neví. Pro detailní popis trasy doporučuju tento anglický web https://www.spectacularmountains.com/pedraforca/

5️⃣ Masiv Pedraforca se nachází v přírodním parku Cadí-Moixeró a ten nabízí možnosti další turistiky, kempů a ubytování. Dokonce se dá jít i okružní trasa okolo celé hory. Více najdeš na stránkách tohoto parku: https://www.visitpedraforca.com/en/ | https://parcsnaturals.gencat.cat/en/xarxa-de-parcs/cadi/el-parc/mapa-del-parc/index.html

Fotky s popisky

TIP: Klikni na fotku, otevře se ti velký náhled a popis nebo příběh fotky.

Foto: Břetislav Mazoch

Pohled na parkovací místa blízko vyhlídky Mirador de Gresolet. Když si nepřivstaneš, nebo půjdeš o víkendu za krásného počasí, tak můžeš mít problém s parkováním. Tak bacha na to… Dá se ještě parkovat ve vesnici Saldes, ale je to několik set výškových metrů navíc.

Foto: Břetislav Mazoch

Vyhlídka Mirador de Gresolet, odtuď zahajujem výšlap.

Foto: Břetislav Mazoch

Z vyhlídky byly překrásné pohledy na okolní kopce a skály. Krásu a zbarvení tomu všemu dodával začínající podzim…

Foto: Břetislav Mazoch
Foto: Břetislav Mazoch

Po cestě na vrchol jsme si nejprve nechali některé věci na chatě Refugi Lluís Estasen, kterou vidíš na téhle fotce a kde jsme taky strávili naši noc. Chata má nějakých 35 míst ke spaní ve společné noclehárně.

Foto: Břetislav Mazoch

Večer, když jsme se na chatu vrátili, tak v této místnosti/jídelně jsme všichni večeřeli a popíjeli. Byla to pohoda.

Foto: Břetislav Mazoch

Na téhle ceduli jde vidět, kudy vede trasa na vrchol hory. Část znázorněná na obrázku, je právě ten technický úsek, o kterém jsem psal a kde je potřeba být opatrný. Sem tam jsme se přidržovali pomocí rukou, v některých místech jsme využili i ocelových lan.

Foto: Břetislav Mazoch

A tady je zobrazena sestupová cesta zpátky na chatu. Přesně takto jsme scházeli dolů i my. Nejprve jsme tedy vylezli na ten pravý nejvyšší vrchol a pak slezli do toho výrazného sedla, a pak až dolů zpátky na naší chatu Refugi Lluís Estasen.

Foto: Břetislav Mazoch

Po krátkém občerstvení na chatě jsme začali náš výstup. Nejprve se šlo po vrstevnici a pak začalo stoupání do sedla Coll de Verdet (2255 m).

Foto: Břetislav Mazoch

Tady foto v sedle Coll de Verdet (2255 m). Dáváme odpočinek a nabíráme síly na technický úsek výstupu ve skále.

Foto: Břetislav Mazoch

Ještě jeden výhled ze sedla Coll de Verdet (2255 m), tentokrát ale na druhou stranu na vesnici Gósol.

Foto: Břetislav Mazoch

Takhle nějak vypadal zbytek cesty na vrchol. Postupovali jsme opatrně skálou. Sem tam to bylo prudší a museli jsme se přidržovat i rukama. Méně zdatnější „kamzíci“ trochu bojovali, ale nakonec jsme všichni na vrchol dorazili společně. Není ale radno tuhle část výstupu podceňovat. Za deštivého počasí to tam může hodně klouzat a pěkný výstup se může snadno změnit v boj s nebezpečím pádu. Takže než se tam vydáš, zhodnoť předpověď počasí a taky jestli si věříš do takového terénu ve skalách.

Foto: Břetislav Mazoch
Foto: Břetislav Mazoch
Foto: Břetislav Mazoch

Na vrcholu nás bohužel nečekaly žádné pěkné výhledy, protože bylo všechno zahaleno v mracích. Tak aspoň skupinová fotka a vrcholové pivo za odměnu! Obsada podle národností zleva doprava: Francie, Morava, Morava, Čechy.

Foto: Břetislav Mazoch

Z vrcholu Pedraforcy jsme potom o poznání jednodušším terénem slezli do sedla Enforcadura (2356 m) odkud je focen tenhle snímek. Cesta vede prudkým svahem dolů po serpentinách. Nic pro slabá kolena, ale dalo se to skousnout.

Foto: Břetislav Mazoch

Spodní část trasy už vedla zase po vrstevnici a lesem. V té době jsem se už nemohl dočkat až si u chaty sednem a otevřem si další pivko…

Foto: Břetislav Mazoch

A tady ještě jeden záběr na chatu Refugi Lluís Estasen a na pozadí bílé vápencové skály masivu Pedraforca. Bylo tam krásně, doporučuju!

Kdo jsem?

Horal z Beskyd, který se vydal žít a objevovat Španělsko. Jezdí do hor, běhá po nich, skialpuje a poznává kouty této země. Píšu pro moje milované rodiče, rodinu a kamarády, a rád přivítám ve čtení i tebe.

👉 Klikni na „Líbí se“, jestli se ti fotoreport a moje zápisky hodí. Klikni na „Sledovat“ a přihlas se k odběru mých dalších výprav.

📸 Hory Španělska na Seznamu (foto reporty) https://tinyurl.com/horyspanelska

🎬 Hory Španělska na YouTube (videa) https://www.youtube.com/@horyspanelska

Foto: Břetislav Mazoch

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz