Článek
Den začal výborně. Ráno jsme se napasovali skvělou hotelovou snídaní a vyšlo znovu krásné počasí, takže jsme se těšili do kopců. Po snídani jsme teda vyrazili na jedno malé parkoviště za vesnicí a okolo 10 h začali směrovat na horskou chatu Refugio de Bujaruelo (1338 m).
...
Hned na začátku nás čekalo první malé překvapení toho dne v podobě ocelových lan, se kterými jsem nepočítal. Pro lidi trpícími závratěmi z výšek by to mohla být brzká stopka, protože ty ocelová lana pomáhaly překročit strmý sraz.
Sám jsem se trochu zarazil, jestli to holky z naší skupiny v pohodě překročí, naštěstí to ale všichni zvládli. Pro zkušenější horaly to tam není problém, spíš fajné zpestření.
...
Druhé a větší překvapení na nás čekalo pouhý 1 km před chatou. V druhé polovině trasy, vedla stezka pohodovým úsekem v lese z jedné strany podél divoké řeky a nic nenasvědčovalo tomu, že by se měl objevit nějaký problém. Znejistění ale přišlo, když proti nám kráčel kluk z holkou a hned nám ve španělštině oznamovali, že se stezkou nedá pokračovat a proto se vracejí.
Trochu jsem nechápal, co se děje, protože jsem tomu vysvětlení úplně nerozuměl. Kamarádi mi to ale hned přeložili: „Stezku protíná nános ledu, který se nedá překročit“.
Řekli jsme si, že se půjdeme stejně sami podívat, abychom to zhodnotili. O několik metrů později narážíme na místo problému - Stezku proťala jarní lavina a vytvořila ledový nános, který nebylo možné jak překročit.
Ani skrz, ani pod, ani nad. Bylo to dost na prd.
Chata byla pouze 1 km od nás, tak jsme zkoušeli různé strany, zkoušeli jsme jít i přes skály, ale nebylo to bezpečné pro celou skupinu a hrozil by nějaký pád.
A tak jsme sklopili uši a vrátili se zhruba 2 km zpátky k jednomu mostu, který nám pomohl překročit divokou řeku a k chatě jsme museli dojít po lesní cestě pro auta.
Tahle situace mi připomněla, že není radno podceňovat jakoukoliv stezku v horách i přestože na mapě vypadá snadno.
...
Se zpožděním necelých 2 hodin jsme nakonec dorazili na cílovou chatu Refugio de Bujaruelo (1338 m). Já byl tak rád, že si konečně můžu dát vychlazené pivo a v klidu u chaty posedět.
Po vybalení věcí jsme ještě vyrazili na lehký 3,5 kilometrový okruh, abychom jsme si tam ty hory ještě trochu užili. Na druhý den jsme totiž už nic nevymýšleli a nejrychlejší trasou se vrátili zpátky k autu, a ten den taky zpátky do Barcelony.
Moje zhodnocení na závěr: Byl to víkend v topu!
Jak jsme se tam dostali?
- vlastním autem Barcelona >>> vesnice Torla-Ordesa (cca 4 hodiny)
Kudy jsme šli?
- parkoviště kousek za vesnicí Torla-Ordesa >>> vodopád Salto del Carpín >>> horská chata Refugio de Bujaruelo (1338 m) >>> krátký okruh v údolí Valle de Bujaruelo >>> zpět na chatu Refugio de Bujaruelo (přespali jsme noc a druhý den jsme se vrátili na parkoviště k autu)
- https://mapy.cz/s/mujegokubu (délka 11,4 km | převýšení 665 m)
Koukni na videa
Může se ti hodit
1️⃣ Po cestě do Národního Parku Ordesa y Monte Perdido si můžeš udělat přestávku na spoustě pěkných míst. My jsme si udělali zastávky ve vesnicích Aínsa, Broto a Torla-Ordesa. Více informací a fotek můžeš najít v tomhle anglickém článku od jiného autora: PYRENEES VILLAGES – AÍNSA, BROTO AND TORLA-ORDESA
2️⃣ Našim cílem této trasy byla už několikrát zmíněná chata Refugio de Bujaruelo (1338 m). Co ale ještě nebylo zmíněno je, že na chatu se dá dojet autem takovou lesní cestou „polňačkou“, a že se dá u chaty taky kempovat. Chata se nachází v krásném prostředí a je dobrým startem několika výšlapů, které uvádím v dalších bodech.
3️⃣ POZOR: Stezka z vesnice Torla-Ordesa, kterou jsme se vydali my, není tak snadná, jak jsem si myslel. Například na začátku trasy narazíš na ocelová lana, které můžou být problém pro člověka se závratěmi (pro zkušenější horaly to ale není nic nebezpečného). A dále v druhé polovině vede stezka pod prudkými kopci, ze kterých může v zimě a na jaře hrozit lavinové nebezpečí. Proto je lepší zkontrolovat lavinovou situaci, nebo si zavolat na chatu a zeptat se. V našem případě jsme těsně před chatou zjistili, že stezka je zablokovaná ledem z nějaké předchozí laviny a nemohli jsme ji bezpečně překročit! Proto jsme se museli zhruba 2 km vracet, abychom mohli překročit řeku na druhou stranu, kde vedla lesní cesta. Kdybych na chatu zavolal a zeptal se, jak stezka vypadá, tak jsme se tomu mohli vyhnout.
4️⃣ Od chaty Refugio de Bujaruelo vede několik pěkných turistických tras. Jedna z nich je pohodová a jednoduchá okružní stezka, která je vhodná například s dětmi nebo na večer před ulehnutím. Tato trasa vede od chaty údolím Valle de Bujaruelo a má celkem 3,5km. Více informací o této trase najdeš na oficiálních stránkách národního parku: https://www.parquenacionalordesa.com/ruta-ornitologica-2/
5️⃣ Kromě údolí Valle de Bujaruelo se v dané oblasti kousek od chaty nachází dvě další krásná údolí Valle de Otal a Valle de Ordiso. Znovu ti přikládám odkazy na oficiální webovky národního parku, kde jsou obě údolí popsána podrobněji: https://www.parquenacionalordesa.com/valle-de-otal/ a https://www.parquenacionalordesa.com/valle-de-ordiso/
Fotky s popisky
TIP: Klikni na fotku, otevře se ti velký náhled a popis nebo příběh fotky.
Úchvatné výhledy na začátek údolí Valle de Ordesa. Tady se nám otevřela neskutečná panorámata. No jen koukej sám! A někde tam v dáli jsme předchozí den stoupali turistickou stezkou na vodopád Cola de Caballo.
První kritické místo na trase - ocelová lana a strmý sráz pod nimi! Naštěstí všichni toto místo v pohodě zvládli.
Po několika set dalších metrech narážíme na tento krásný dlouhý vodopád. Na videu můžeš vidět, jak jsme se dostali až pod něj. Kamarád Jon z Baskicka si tam dopřál malou horskou sprchu.
Dále jsme pokračovali lesem. Po tomto vodopádu jsme narazili na to místo s nánosem ledu, kde jsme se museli otáčet a vrátit k nejbližšímu mostu, abychom mohli překročit řeku a dojít na chatu na druhé straně řeky. Přesné místo našeho bodu obratu bohužel nemám vyfocené, protože jsem na to zapomněl v zápalu „boje“ při hledání možností, jak překážku překonat. Už jsem vyprávěl ve článku, že se to nepovedlo…
Dva kilometry od našeho bodu obratu se nacházel tento most. Štěstí bylo, že se nenacházel mnohem dál.
Tady už jdeme po lesní cestě k horské chatě Refugio de Bujaruelo (1338 m). Přesně po téhle cestě mají přístup k chatě taky auta, je to ale trochu offroad.
Horská chata Refugio de Bujaruelo (1338 m) byla super. Vypadá dobře, má fajn terasu, čepuje se tam pivo, rozlévá se víno a dobře tam vaří, takže ideální kombinace.
Kousek od chaty horskou řeku přetíná tenhle krásný kamenný most a za ním začíná jednoduchý okruh Ruta Ornitológica (3,5 km), který jsme si prošli na večer před večeří.
A na závěr ještě přikládám fotku mapy vyvěšené na chodbě chaty Refugio de Bujaruelo, která ukazuje několik dalších možných túr v okolí: 1 Valles de Ordiso y Otal (20,2 km), 2 Puente de los Abetos (5,8 km), 3 Ibón de Bernatuara (4,8 km), 4 Ibones de Lapazosa (13,4 km), 5 Cabecera del río Ara (15 km).
Kdo jsem?
Horal z Beskyd, který se vydal žít a objevovat Španělsko. Jezdí do hor, běhá po nich, skialpuje a poznává kouty této země. Píšu pro moje rodiče, rodinu a kamarády, a rád přivítám ve čtení i tebe.
👉 Klikni na „Líbí se“ jestli se ti foto report a moje zápisky hodí. Klikni na „Sledovat“ a přihlas se k odběru mých dalších výprav.
📸 Hory Španělska na Seznamu (foto reporty) https://tinyurl.com/horyspanelska
🎬 Hory Španělska na YouTube (videa) https://www.youtube.com/@horyspanelska
