Hlavní obsah

Když vám kočka přinese mrtvou myš, neříká „děkuji“… ale spíš „koukej, jak se to dělá“

Foto: freepic.com

Znáte ten sladký moment, kdy otevřete dveře a tam… leží něco, co ještě včera běhalo, cvrlikalo nebo pípalo. A vedle toho vaše kočka, která se tváří, jako by právě zachránila svět.

Článek

Než ale začnete panikařit, omdlévat nebo hledat gumové rukavice… zastavte se. Tohle totiž není dárek ani projev lásky. Tohle je… kočičí realita. A možná i trochu lekce z přežití pro vás.

Proč to kočky dělají? A ne… květinu vám nepřinesou

Kočky loví. Ne proto, že jsou zlé nebo znuděné. Prostě to mají v sobě už zabudované od dob, kdy ještě neexistovaly granule s lososem a vyhřívané pelíšky. A víte, co je nejlepší místo pro konzumaci nebo prezentaci úlovku? Váš domov. Protože doma je bezpečno. Doma je jejich.

A teď ta pravda, kterou se vám kočka bojí říct do očí

Nepřináší vám dárek z lásky.

Nepřináší ani omluvenku za rozkousané závěsy.

Ona si prostě myslí, že jste nepoužitelné kotě, které by v přírodě nepřežilo ani do svačiny.

Ale proč zrovna na koberec?!

Protože kde jinde? Koberec je měkoučký, pohodlný a hezky zvýrazňuje barevné tóny. Kočka si tam s hrdostí vyskládá svoje „trofeje“, posadí se vedle nich jako mistr šachů a čeká, až se něco naučíte.

A pokud jste si mysleli, že loví tajně v křoví… ne. Ona vám to musí ukázat. A nejlépe přímo v obýváku, mezi pantofle a ovladač od televize.

Mýtus o dárku? Roztomilé, ale nepravdivé

Lidé si dlouho mysleli, že kočky nosí mrtvá zvířata jako dárek na oplátku za plné misky a teplý pelíšek.

Realita je spíš tahle…

„Tohle je bezpečné místo. Tady si to můžu rozdělat.“

„Patříš do mé kočičí rodiny. Jen jsi prostě neschopný lovec.“

„Tady máš. Uč se. Takhle se to dělá.“

A že by vám to doprovodila speciálním mňoukáním jako kočičí maminky svým mláďatům? Kdepak. Vetře se dovnitř, plácne myš na zem a mlčí… a sleduje, jak reagujete.

Trocha humoru… trocha srdce pro kočičí svět

Až příště narazíte na „překvapení“ u dveří, zkuste se nezhroutit. Vaše kočka vám tím možná neříká „miluji tě“, ale říká něco ještě silnějšího…

„Jsi moje smečka. Tady je náš domov. A já ti věřím natolik, že sem přinesu i něco tak citlivého, jako je moje kořist.“

Možná to smrdí. Možná to krvácí. Možná to ještě běží po chodbě.
Ale je v tom… no prostě kočičí důvěra.
A tahle malá, chlupatá bytost si vás vybrala. Dobrovolně. Bez smlouvy.

Takže utřete slzy (nebo krev), vezměte lopatku, nasaďte úsměv… a uvědomte si…
Jste doma. Ve světě, kde vládne kočka. A vy jste její člověk.

Lovu zdar a vysavač do pohotovosti.

Zdroj: https://www.traumapet.cz/blogs/news/proc-nam-nekdy-psi-ci-kocky-nosi-mrtva-zvirata?utm

Zdroj: https://neposlusnetlapky.cz/nejnovejsi-zpravy/kocky-nosi-domu-mrtva-zvirata-aby-vas-nasytily-jejich-instinktum-je-ale-neodnaucite/

Zdroj: https://vedelijsteze.cz/vis-proc-kocky-prinaseji-domu-korist-je-to-darek-pro-majitele-nebo-neco-jineho/?utm

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám