Článek
Digitální hierarchie a strach z vyloučení
Pro dospělého je skupinový chat jen nástrojem komunikace, pro dítě je to však potvrzení jeho sociální existence. Být součástí hlavní třídní skupiny je nutnost, ale skutečná mocenská hra probíhá v nespočtu paralelních podskupin. Právě zde vzniká největší napětí. Děti velmi citlivě vnímají, kdo byl do které skupiny pozván a kdo zůstal za dveřmi. Vyloučení z chatu se rovná sociální popravě v reálném světě. Rodiče často netuší, že jejich dítě může být pod obrovským tlakem, aby neustále sledovalo stovky zpráv denně. Strach z toho, že jim uteče vtip, informace nebo že se stanou terčem pomluv v době své nepřítomnosti, vede k chronickému stresu. Tato digitální hierarchie je krutá v tom, že je neustále na očích. Notifikace, které pípají dlouho do noci, nejsou jen zprávy, ale neustálé připomínky jejich pozice v kolektivu, kterou musí každou minutou obhajovat.
Kyberšikana v přímém přenosu
Prostor WhatsAppu je pro agresory ideálním prostředím, protože je uzavřený a zdánlivě anonymní vůči autoritám. Šikana zde málokdy začíná otevřenou nadávkou. Často má podobu sdílení nelichotivých fotek, které byly pořízeny tajně pod lavicí, nebo vytváření samolepek (stickerů) z tváří spolužáků, které slouží k jejich zesměšnění. Fenoménem je také hromadné ignorování zpráv konkrétního dítěte nebo jeho náhlé vyhození ze skupiny bez vysvětlení. Rodiče často vidí jen to, že je jejich potomek zamlklý nebo podrážděný, ale nevidí ten toxický obsah, který se mu valí do kapsy. Agresivita v chatech je navíc mnohem přímočařejší než v osobním kontaktu, protože chybí bezprostřední oční kontakt s obětí, což u dětí oslabuje empatii. Pro oběť pak neexistuje bezpečné místo, šikana ji pronásleduje i do postele, což vede k hlubokým úzkostem a poruchám spánku.
Jak vrátit dětem klid a bezpečí
Řešením není plošný zákaz technologií, který by izolaci dítěte jen prohloubil, ale aktivní zájem a nastavení zdravých digitálních hranic. Rodiče by měli se svými dětmi mluvit o tom, co se ve skupinách děje, nikoliv formou výslechu, ale jako partneři. Je důležité děti učit, že mají právo skupinu opustit, ztišit si notifikace nebo se nezapojovat do útoků na ostatní. Školy se sice snaží digitální hygienu řešit, ale hlavní tíha leží na rodině. Dítě potřebuje vědět, že pokud se v chatu objeví něco, co mu ubližuje, může přijít za rodičem bez strachu, že mu bude mobil okamžitě zabaven. Budování důvěry je v tomto směru důležitější než instalace sledovacích aplikací. Cílem je vychovat dítě, které si uvědomuje, že jeho hodnota není definována počtem zpráv v chatu a že reálný svět a skutečná přátelství mají mnohem větší váhu než agresivní dynamika jedné uzavřené digitální skupiny.
Zdroje:
Výzkumy rizikového chování českých dětí v kyberprostoru. [online]. Dostupné z: www.e-bezpeci.cz
WhatsApp: Skrytá rizika pro děti a náctileté uživatele [online]. Dostupné z: https://www.jsns.cz/projekty/medialni-vzdelavani/materialy/pruvodce-svetem-medii-pro-vyucujici/pruvodce-svetem-medii-vyucujici/vite-ze/whatsapp-skryta-rizika-pro-deti-a-nactilete-uzivatele
