Článek
Podivné chování
Naše kočka byla vždycky spíš líná pohodářka. Přes den spala na gauči nebo na parapetu, večer se chodila tulit a kromě občasného loveckého výletu na zahradu neměla žádné zvláštní manýry. Proto nás překvapilo, když jednoho dne začala každou noc posedávat u dveří do sklepa a neustále na ně škrábat. Nešlo o jednorázovou záležitost. Jakmile se setmělo, sedla si před dveře, upřeně na ně koukala a začalo to vytrvalé drápání.
První večer jsme si mysleli, že je to jen rozmar. Zvedli jsme ji, odnesli pryč a zavřeli v ložnici. Druhý den to ale začalo znovu, přesně ve stejnou dobu. Třetí noc už mi běhal mráz po zádech. Seděla jsem na schodech a poslouchala to vytrvalé mňoukání a drápání dřeva. Manžel nakonec prohlásil, že takhle to dál nejde a že musíme prozkoumat, co tam je.
Nečekaný objev
Když jsme odemkli a otevřeli, Micka okamžitě vběhla dovnitř a seběhla schody. Její kroky mířily přímo do zadního rohu, kde stála stará dřevěná skříň. Začala kolem ní obcházet a syčela, ocas měla naježený. Odhrnuli jsme skříň od zdi a v tu chvíli jsme ztuhli, jak jsme se lekli. Když jsme odsunuli krabice, uslyšeli jsme tiché pískání. A pak jsme ho uviděli, malého ježka, který byl schoulený v rohu za starou krabicí s nářadím.
Zřejmě se během léta dostal dovnitř malým ventilačním otvorem a pak už nenašel cestu ven. Byl hubený a vyděšený, ale živý. Kočka ho musela slyšet nebo cítit a proto nás na to celé dny upozorňovala. Opatrně jsme ho vzali do bedýnky a šli jsme ho vypustit kousek za město do přírody. Když jsme se vrátili domů, kočka si spokojeně lehla před krb a poprvé po týdnu spala celou noc.
Hlídací kočka
Od té doby, když začne na něco vytrvale upozorňovat, bereme ji vážně. Kočky mají zvláštní instinkty a ta naše kočka nám tenkrát ukázala, že někdy dokážou zachránit víc než jen vlastní pohodlí, třeba i malý život, který by bez ní zůstal zapomenutý ve tmě sklepa.
Za odměnu jsme jí koupili dva pytlíky pamlsků, které jí teď každý večer dáme do misky.
