Článek
S Lenkou jsme pracovaly na recepci menšího wellness hotelu skoro čtyři roky. Střídaly jsme ranní, odpolední a víkendové směny. Nebyla to fyzicky těžká práce, ale o víkendech býval hotel plný a člověk se někdy nezastavil ani na oběd.
Lenka měla dvě děti a často potřebovala směny měnit. Nikdy jsem jí to nevyčítala. Moje dcera už byla dospělá a manžel pracoval nepravidelně, takže jsem měla větší volnost. Když mi kolegyně napsala, že má syn turnaj nebo dcera vystoupení, většinou jsem souhlasila.
Výměny domlouvala vždy stejným způsobem. Já jsem odpracovala její sobotu a ona slíbila, že za mě vezme některý všední den. Často se ale ukázalo, že v daném týdnu nebylo potřeba mou směnu měnit, a tak jsem si říkala, že mi ji vrátí později.
Po čase jsem přestala mít přehled.
Čísla na výplatě neseděla
Jednoho měsíce jsem odpracovala tři víkendy a několik večerů navíc. Očekávala jsem proto vyšší výplatu. Když přišla páska, částka byla skoro stejná jako obvykle.
Šla jsem za účetní. Ta mi ukázala docházku a řekla, že podle rozpisu jsem žádné směny navíc neměla. V systému byly vedené jako výměny s Lenkou. To znamenalo, že jsem odpracovala její víkend, ale ona měla zapsanou jednu z mých běžných směn, i když do práce nepřišla.
Nejdřív jsem si myslela, že jde o administrativní chybu. Lenka mi vysvětlila, že vedoucí výměny zapisuje automaticky a že se to určitě příští měsíc srovná. Požádala mě, ať z toho nedělám problém.
Tentokrát jsem si ale vzala staré rozpisy a prošla zprávy v telefonu. Za posledních osm měsíců jsem za Lenku vzala jedenáct směn. Ona za mě přišla jen třikrát.
Příplatky dostávala ona
Vedoucí mi pomohl dohledat, jak byly služby vykázané. Ukázalo se, že víkendové a sváteční příplatky zůstávaly u Lenčina jména. Já jsem naopak v systému vypadala, jako bych měla volno a potom si svou běžnou směnu nechala pokrýt kolegyní.
Lenka tak dostávala peníze za část služeb, které jsem skutečně odpracovala já. Zároveň jí nechyběly hodiny, protože se do rozpisu zapisovala na moje méně náročné všední dny.
Když jsem ji konfrontovala, začala plakat. Tvrdila, že se v docházce nevyzná a netušila, jak účetní směny počítá. Jenže potom vedoucí našel několik e-mailů, ve kterých Lenka výslovně žádala, aby výměna zůstala zapsaná pod původními jmény. Zdůvodňovala to tím, že jinak by byl rozpis nepřehledný.
„Potřebovala jsem ty příplatky. Tobě přece o pár stovek nejde,“ řekla mi, když jsme zůstaly samy.
Právě tato věta mě zasáhla víc než samotná částka. Ona nerozhodovala jen o svém čase, ale také o tom, jakou cenu má ten můj.
Ostatní kolegyně začaly počítat také
Vedoucí nechal docházku přepočítat. Mně hotel doplatil chybějící příplatky a opravil počet hodin. Lenka měla část peněz vrátit.
Myslela jsem, že tím bude problém uzavřený. Potom se ozvaly další dvě kolegyně. Lenka podobným způsobem měnila směny i s nimi. Vždy oslovila člověka, o kterém věděla, že nerad odmítá. Každému tvrdila, že jde o výjimečnou situaci.
Najednou už nešlo o chybu ani o zoufalou matku, která potřebovala jednou pomoct. Byl to způsob, jakým si několik měsíců udržovala příplatky a zároveň trávila víkendy doma.
Lenka dostala písemné upozornění a o několik týdnů později sama odešla. Před odchodem mi vyčetla, že kvůli mně přišla o práci. Připomněla jsem jí, že jsem jí práci nevzala. Jen jsem přestala odpracovávat její směny pod jejím jménem.
Laskavost potřebuje jasná pravidla
Od té doby všechny výměny zapisujeme písemně a vedoucí je potvrzuje v systému ještě před začátkem směny. Některým kolegům to připadá zbytečně formální. Mně už ne.
Dlouho jsem si myslela, že dobré vztahy na pracovišti stojí na ochotě vyjít si vstříc. Po zkušenosti s Lenkou vím, že stejně důležitý je přehled. Člověk nemusí podezírat každého kolegu, ale měl by vědět, co přesně komu slíbil a co se skutečně vrátilo.
Jedna laskavost nic nestojí. Jedenáct laskavostí, o kterých rozhoduje jen druhá strana, už ale není pomoc. Je to systém, ve kterém jeden získává volno i peníze a druhý se ještě bojí vypadat nesolidárně.
Zdroj: autorský text
