Článek
Křivá podlaha
Nikdy jsem nebyla žárlivá. Nehlídala jsem mu mobil, nekontrolovala, kdy se vrací z práce, ani se neptala, kdo mu píše. Věřila jsem mu. Věřila jsem i své sestře, protože jsme spolu vždycky držely. O to větší šok byl, když jsem zjistila, že oba už několik měsíců tahají za nitky, zatímco já žiju v přesvědčení, že mám vedle sebe slušné lidi.
Začalo to vlastně nevinně. Jednou při večeři se manžel zmínil, že moje sestra má prý hrozně křivou podlahu v obýváku a že mu volala, jestli by jí s tím nepomohl. Že prý to má za pár dní hotové a ona je z toho nešťastná. Neřešila jsem to. Vždycky byl ten typ, co všem pomáhá. Kamarádům tahal skříně, sousedce opravoval okap, tátovi natíral plot.
Opakované návštěvy
Jenže místo pár návštěv se z toho stala pravidelná úterní brigáda. Každé úterý po práci si zabalil nářadí a odjel k ní. Nejdřív se vracel kolem deváté večer, později i po desáté. Tvrdil, že práce přibylo, protože sestra chtěla i lišty a nový koberec. Chvíli jsem tomu věřila, ale začalo mi to být divné. Vracel se domů bez prachu na oblečení, často i navoněný. Nářadí zůstávalo v kufru, jako by ho vůbec nepoužil.
Když jsem jednou navrhla, že jim zanesu koláč a podívám se, jak jim to jde, skoro vybuchl. Prý že tam je hrozný nepořádek, že by se styděli, že nemám jezdit, ale já už toho měla dost. Vzala jsem klíče, sedla do auta a jela za nimi. Nevěděla jsem, co čekat, ale něco uvnitř mi už napovídalo, že tohle není jen o podlaze.
Konečná
Odemkla jsem její dveře a chvíli stála na prahu. Ani si mě nevšimli. Seděli spolu na gauči, drželi se za ruce a smáli se. Na podlaze nový koberec, kolem čisto. V té chvíli jsem se zarazila. Viděla jsem, jak se na sebe dívají - zamilovaně. Zamrzla jsem. Nevěděla jsem, jestli mám začít křičet, brečet, nebo se zasmát té absurdnosti. Oni taky oněměli, rychle se od sebe odtrhli, ale bylo pozdě. Zavřela jsem dveře a odešla.
Později přišel domů s omluvami a vysvětlováním. Že to prý začalo náhodou, že toho litují, že to nic neznamená. Jenže to už mi bylo jedno. Důvěra zmizela v momentě, kdy jsem je uviděla spolu. Manžel se odstěhoval pár týdnů poté. Sestra mi zkoušela psát, volat, dokonce čekala přede dveřmi, ale neotevřela jsem. Nechala jsem je oba být. Ať si spolu klidně zůstanou. Já už jejich lží měla dost.
