Článek
Všechno bylo naplánovaný do posledního detailu. Až na jednu zásadní věc
Letěla jsem na dovolenou do Řecka. Sluníčko, moře, knížky, žádný stres. Všechny ty přípravy jsem brala vážně – udělala jsem si seznam, prošla dvakrát kufr, dokonce jsem si vzala i tu pitomou škrabku na paty, kterou jsem ještě nikdy nikam nevezla. Ale pak jsem dorazila na hotel, otevřela kufr a došlo mi to. Kalhotky. Žádný tam nebyly. Ani jedny. V hlavě mi začala panika – jak tohle sakra přežiju?
Říkáš si, že si je prostě koupím, že jo? No, jasně. Kdyby v tom nebylo tolik komplikací.
Koupit kalhotky? Jo, to zní snadně
Řeknu vám to takhle – zkus si na malým řeckým ostrůvku najít obchod, kde prodávají něco jinýho než ledničky na magnetkách a trička s nápisem „I love souvlaki“. Hledala jsem jeden celej den. Nakonec jsem našla něco jako směs secondhandu a domácích potřeb. Kalhotky tam měli. Ale asi tak troje. Velikosti, co by mi byly možná v patnácti. A se Spongebobem.
Koupila jsem si je. Co jsem měla dělat. A fakt jsem si připadala jak nějakej ztracenej případ. Na pokoji jsem seděla a říkala si, jak může jedna taková blbost tak zamávat s mým klidem. Ale to nebylo všechno. Tím to teprve začalo.
Když ti spodní prádlo rozebere celý život
V průběhu týdne jsem si začala všímat, jak moc se zbytečně stresuju. Tohle byl jen další příklad. Místo toho, abych se zasmála a brala to jako historku do hospody, tak jsem z toho byla jak těsně před výpovědí z práce. Celý dny jsem přemýšlela nad tím, jak se pořád snažím všechno kontrolovat, plánovat, mít pod palcem. A jak mě to vlastně vůbec nedělá šťastnou. Kvůli kalhotkám jsem si uvědomila, že i na dovolený si nedokážu odpočinout, protože pořád jedu v hlavě na plný obrátky.
Když jsem se vrátila domů, smála jsem se tomu. Ale něco ve mně zůstalo. Začala jsem se víc uvolňovat, nechávat věci bejt. A třeba teď už si radši dvakrát zkontroluju, jestli mám v kufru ty pitomý kalhotky – ale když bych je zapomněla? No tak si koupím Spongeboba a půjdu dál.
Protože jestli mě tahle blbost něco naučila, tak to, že někdy musíš zapomenout úplně na základní věci, abys přišla na ty důležitý.
