Článek
Co je to za cenu
Na trzích jsem vždycky měla ráda tu zvláštní atmosféru. Vůně pečených kaštanů, burčák, hudba a stánky s ručně vyráběnými výrobky. Člověk tam nechodí jen nakoupit, ale i nasát atmosféru. Jenže ten den mi zážitek zkazil jeden malý stánek s občerstvením. Přišla jsem k němu spíš ze zvyku než z hladu. Všude to vonělo, a tak jsem si řekla, že si dám něco jednoduchého, obyčejný párek v rohlíku.
Jenže když jsem pohlédla na ceník, skoro jsem oněměla. Vedle nápisu „Párek v rohlíku“ stálo 130 Kč. Myslela jsem, že jde o překlep. Zeptala jsem se prodavače, jestli je to opravdu správně. S úsměvem odpověděl, že ano, že se jedná o „speciální farmářský párek“. Přitom to vypadal jako úplně běžný výrobek z obchodu. Vedle mne stáli další lidé a tiše kroutili hlavou, ale nikdo nic neřekl.
Za kvalitu si připlatíte
Rozhodla jsem se, že mlčet nebudu. Klidným hlasem jsem začala vysvětlovat, že chápu, když si trhy účtují něco navíc, ale že cena přes sto korun za párek v rohlíku je absurdní. Připomněla jsem, že o pár stánků dál prodávají klobásu s chlebem za polovinu a že tohle zavání obyčejným okrádáním.
Prodavač se mě snažil odbýt řečmi o kvalitě a „jedinečnosti“. Jenže já jsem pokračovala a zeptala se ho, jestli má někde uvedený původ masa, certifikát nebo něco, co by tu cenu ospravedlnilo. Lidé okolo začali poslouchat a přikyvovat. Najednou to nebyl můj problém, ale téma celého malého hloučku.
Najednou to jde
Po chvíli už se prodavač tvářil nepříjemně. Když se k rozhovoru přidala ještě starší paní, která dodala, že si pamatuje, jak tady loni prodávali to samé za čtyřicet, povolil. Sáhl po fixu a cenu na ceduli přepsal na 60 Kč. V tu chvíli se lidé začali smát a dokonce i zatleskali. Já jsem si nakonec ten párek nekoupila, protože mě po téhle zkušenosti mě přešla chuť.
Ale měla jsem dobrý pocit, že jsem se ozvala. Od té doby se na trzích dívám pozorněji a vím, že když se člověk nebojí říct svůj názor, může změnit i něco tak malého, jako je cena za párek v rohlíku. Ale přiznám se, že 130 korun za tuhle „specialitu“ budu ještě dlouho vyprávět jako historku roku.
