Článek
Večeře, na kterou nezapomenu
Byl pátek večer a já jsem si řekla, že si udělám radost. Po náročným týdnu, kdy mi šéf stihl zkazit náladu třikrát během jednoho dne a doma mi odešel vysavač (a to už fakt nevím, co jsem komu udělala), jsem si zasloužila sklenku dobrého vína a něco malého k zakousnutí. Vyrazila jsem do jedné nové vinárny, co si všichni chválili. Krásný interiér, světýlka, tichá hudba, všechno vypadalo fakt skvěle.
Usadila jsem se a po chvilce přišel číšník. Měla jsem chuť na červený víno, a tak jsem si k němu objednala prkénko se sýrem. Takový to klasický, co vám přinesou pár druhů sýra, trochu ořechů. Pohoda, klídek, zapomenu na svět.
Delikatesu vidí každý jinak
Číšník se vrátil po chvíli, nesl tác a já už si mnula ruce. Jenže v tu chvíli jsem skoro ztratila řeč. Přede mnou přistálo prkénko, ale na něm… No, asi takhle – sýr tam byl. Ale to, co na něm bylo, mě málem zabilo. Nějaký plesnivý cosi, co mělo barvu starý ponožky a vonělo… teda smrdělo tak, že jsem musela odvrátit hlavu. Prý „delikatesní zrající sýr“, jak mi číšník vysvětlil, když viděl můj výraz.
Já nevím, asi jsem divná, ale čekala jsem normální eidam, goudu, maximálně nějaký ten hermelín. Tohle byla urážka všeho, co považuju za jídlo. A to jsem si říkala, že bych mohla být víc „fajnšmekr“. Tak ne. Tohle byla chyba.
Trapná pointa na závěr
Teď přijde to nejhorší. Místo toho, abych se zvedla a odešla, jsem tam seděla a přemýšlela, jestli jsem jen já ta „buranka“, co tohle neocení. A protože jsem nechtěla vypadat jako úplnej idiot, tak jsem si kousek ukrojila. A tady přichází pointa – ono to vlastně nebylo tak špatný. Jo, první sousto bylo utrpení, ale pak… Něco se zlomilo. S tím vínem to začalo dávat smysl.
Nakonec jsem to snědla skoro celý, jen ten nejdivnější kousek jsem nechala. A došlo mi, že možná občas potřebuju zkusit něco, co mě vyděsí, abych objevila nový věci. A ne, neříkám, že zítra běžím koupit plísňák, ale možná bych měla míň soudit knížku podle obalu.
Takže jo, byla jsem znechucená. Ale taky jsem se naučila, že někdy i „hnus“ může být jen špatně pochopený zážitek.
