Článek
Z fotografie se stal důkaz proti mně
Voda se na stropě objevila po noční bouřce. Ráno jsem našla mokrý pruh u komína a několik kapek na podlaze. Přes půdu jsem se k místu bezpečně nedostala, proto jsem zavolala pokrývače a nahlásila událost pojišťovně.
Pokrývač provizorně zakryl uvolněný plech. Napsal mi, že závadu pravděpodobně způsobil silný vítr a voda následně pronikla kolem oplechování. Pojišťovna poslala technika, který vyfotografoval střechu, půdu i skvrnu v ložnici. Ptala jsem se, zda mám místnost začít vysoušet. Řekl, že ano, a doporučil schovat účtenky.
Za dva týdny přišlo zamítnutí. Podle likvidátora nešlo o náhlou škodu, nýbrž o dlouhodobé zatékání, které existovalo už před začátkem pojištění. V příloze byl detail zažloutlého okraje skvrny. Dopis ho označoval jako fotografii z dokumentace stavu nemovitosti před uzavřením smlouvy.
Takovou prohlídku u mě pojišťovna nikdy nedělala. Smlouvu jsem sjednávala na dálku a při jejím uzavření jsem posílala pouze fotografii domu z ulice. Ložnici ani půdu nikdo nefotografoval. Přesto snímek skutečně zachycoval můj strop, takže jsem nejdřív pochybovala o vlastní paměti.
V souboru zůstal čas pořízení
Požádala jsem o kopii celé předpojistné dokumentace. Přišla mi stejná fotografie ve větším rozlišení a několik obecných snímků domu. Když ji dcera otevřela v počítači, všimla si údajů uložených v souboru. Fotografie vznikla v den, kdy u mě byl technik kvůli nahlášené škodě.
Na okraji záběru byl navíc vidět přívod od zapůjčeného vysoušeče. Ten jsem domů přivezla až po bouřce. Snímek tedy nemohl popisovat stav před uzavřením pojištění ani před vznikem skvrny.
Technik mi následně potvrdil e-mailem, že fotografii pořídil on. Do formuláře ji nahrál jako detail poškození. V systému se však zobrazovala i ve složce nazvané vstupní stav. Nevěděl, zda ji tam zařadil omylem on, nebo se přesunula při zpracování.
Podala jsem odvolání. Přiložila jsem původní soubor s údaji o pořízení, potvrzení technika, zprávu pokrývače a účtenku za vysoušeč. Nežádala jsem, aby pojišťovna automaticky uznala každé zatékání po bouřce. Chtěla jsem, aby přestala používat snímek pořízený po události jako důkaz staršího stavu.
Likvidátor nejdřív odpověděl, že datum v souboru lze změnit. To je pravda, ale další okolnosti se shodovaly: fotografie měla stejné pořadové číslo jako ostatní snímky technika a v jeho protokolu byl totožný náhled. Pojišťovna už nemohla tvrdit, že jde o archivní dokumentaci.
Případ posoudili znovu bez chybně zařazeného snímku
Odvolání převzal jiný pracovník. Vyřadil spornou fotografii z předpojistných podkladů a požádal odborníka o nové posouzení. Ten rozlišil čerstvou mokrou stopu od staršího zabarvení omítky. Ukázalo se, že v rohu kdysi kondenzovala vlhkost, ale hlavní poškození vzniklo po uvolnění plechu během bouřky.
Pojišťovna nakonec uhradila opravu oplechování, malování a část nákladů na vysoušení. Odečetla spoluúčast a nezaplatila výměnu staré izolace, což odpovídalo podmínkám. Nešlo o plnou částku, kterou jsem původně uvedla, ale rozhodnutí už vycházelo ze skutečných podkladů.
Také mi písemně potvrdili opravu označení fotografií v mém spisu. U technických snímků nově systém zobrazuje datum návštěvy a číslo konkrétní události. Pracovník při zamítnutí musí zkontrolovat, zda důkaz skutečně předchází škodě, o níž má něco vypovídat.
Požádala jsem ještě o seznam všech podkladů vedených jako vstupní dokumentace. Obsahoval jen venkovní snímek, údaje z katastru a můj původní dotazník. Tím se definitivně potvrdilo, že žádná starší fotografie ložnice neexistovala. Pojišťovna později uvedla, že při převodu spisu mezi dvěma systémy se část příloh zobrazovala ve společné galerii bez zřetelného označení původu. Právě taková technická drobnost ale rozhodovala o penězích na opravu domu.
Kopie přehledu nyní zůstává uložená spolu se smlouvou, aby se při další události původ podkladů nemusel znovu dokazovat.
Strop je opravený a žlutý okraj zmizel pod novou barvou. V počítači si ale původní fotografii stále schovávám. Ne proto, že bych chtěla spor znovu otevírat. Připomíná mi, že správný obraz se může stát chybným důkazem, pokud ho někdo vloží do nesprávné složky.
Při dalším hlášení bych se už neptala jen na to, co technik fotografuje. Chtěla bych také kopii protokolu a označení každého souboru. Fotografie sama nelže, ale popisek vedle ní může změnit celý příběh.
Zdroj: autorský text
