Článek
Soukromí bylo součástí objednávky
Když jsem si vybírala osmidenní zájezd do Itálie, cestovní kancelář nabízela ubytování ve dvoulůžkových pokojích. Pro jednotlivce mohla najít spolubydlícího, nebo za příplatek zajistit samostatný pokoj. Vybrala jsem druhou možnost a zaplatila ji předem spolu s cenou zájezdu.
Nešlo o rozmar. Špatně spím, v noci několikrát vstávám a po celém dni mezi lidmi potřebuji chvíli ticha. Ve smlouvě i cestovních pokynech bylo u každého hotelu uvedeno jednolůžkové ubytování. V prvním městě vše proběhlo bez problému.
Druhý den jsme dorazili do menšího hotelu u Florencie. Průvodkyně Dana rozdávala obálky s čísly pokojů. Mně podala obálku se dvěma kartami a řekla, že budu mít spolubydlící. Její známá Alena se k zájezdu připojila vlastním autem, ale hotel pro ni neměl volný pokoj.
Dana dodala, že jde jen o dvě noci a pokoj je dostatečně velký. Alena prý většinu času stráví mimo hotel. Když jsem připomněla svůj příplatek, průvodkyně odpověděla, že cestovní kancelář mi ho po návratu možná poměrně vrátí.
O mém pokoji rozhodly beze mě
Alena stála vedle nás s kufrem a vypadala stejně nepříjemně překvapená jako já. Nechtěla jsem ji ponižovat na recepci. Zeptala jsem se proto Dany stranou, kdy se změnila rezervace a proč se mnou nikdo předem nemluvil.
Ukázalo se, že Alena byla její dlouholetá kamarádka. Chtěla se ke skupině připojit pouze na několik výletů, ale ubytování si začala shánět až ten den. Dana předpokládala, že pokoj se dvěma lůžky lze využít pro dvě osoby bez ohledu na to, co mám ve smlouvě.
Recepční mi na požádání potvrdil, že cestovní kancelář rezervovala můj pokoj jako jednolůžkový. Druhé lůžko bylo v místnosti trvale, ale hotel dostal jméno jen jednoho hosta. Alenu nemohl ubytovat bez nové rezervace a úhrady místního poplatku. Nešlo tedy o chybu hotelu ani nouzové přerozdělení skupiny.
Zavolala jsem na pohotovostní linku cestovní kanceláře uvedenou v pokynech. Popsala jsem situaci bez hodnocení a poslala fotografii smlouvy. Operátorka mi řekla, ať pokoj nesdílím, pokud jsem se změnou výslovně nesouhlasila. Současně začala hledat ubytování pro Alenu v okolí.
Dana byla rozzlobená. Tvrdila, že kvůli mému pohodlí bude její kamarádka muset odjet několik kilometrů daleko. Připomněla jsem jí, že jsem nic na poslední chvíli neměnila. Samostatný pokoj jsem si objednala právě proto, abych nemusela večer na recepci vyjednávat, s kým budu spát.
Náhradní pokoj se nakonec našel
Hotel měl volný malý pokoj pro personál v sousední budově. Nebyl v běžné nabídce, ale po dohodě s cestovní kanceláří ho pronajal Aleně. Zaplatila si ho sama. Celé řešení trvalo necelou hodinu, přestože Dana předtím tvrdila, že žádná jiná možnost neexistuje.
Alena se mi později omluvila. Dana jí prý před cestou řekla, že se ve skupině vždy nějaké lůžko najde. Netušila, že bude přidělena přímo ke mně ani že jsem za samostatné ubytování platila. Neměla jsem důvod se na ni zlobit. O mém pokoji rozhodl někdo jiný a obě nás postavil před hotovou věc.
Po návratu jsem cestovní kanceláři poslala písemnou stížnost. Nežádala jsem vrácení příplatku, protože jsem pokoj nakonec užívala sama. Chtěla jsem, aby prověřila postup průvodkyně. Firma mi odpověděla, že Dana neměla oprávnění měnit ubytování ani přibírat další osobu bez potvrzené rezervace.
Do odpovědi zároveň uvedla, že mé odmítnutí nebylo porušením programu zájezdu. Tato drobná věta pro mě byla důležitá, protože Dana před skupinou naznačovala opak.
Při dalších zájezdech už cestovní kancelář uváděla na seznamu pokojů nejen počet lůžek, ale i typ objednaného obsazení. Průvodci dostali pokyn, že nevyužité lůžko v jednolůžkově rezervovaném pokoji není volnou kapacitou. Dana naši následující cestu nevedla.
Zbytek zájezdu jsem si užila. S Alenou jsme se dokonce potkaly u snídaně a společně navštívily jednu galerii. Právě to ukázalo, že odmítnout společný pokoj neznamenalo odmítnout člověka.
Příplatek jsem neplatila za počet matrací, ale za podmínky pobytu. Když si cestující koupí soukromí, nemůže ho průvodce věnovat své známé jen proto, že v pokoji vidí druhou postel. Volné lůžko není totéž jako volný pokoj a slušnost neznamená vzdát se toho, co bylo předem objednané.
Zdroj: autorský text
