Mnoho dětí se na Vánoce netěší

Vánoce máme často spojené s rozzářenýma očima dětí, které se těší na splněná přání. Užívají si vánoční atmosféru, vánoční prázdniny, setkání s příbuznými a jinými dětmi. Nacvičují se vánoční besídky. Vánoce představují čas, který přináší hodně emocí. Bohužel, pro mnoho dětí tyto emoce nemusí být vůbec pozitivní.

Vánoce vedou k uvědomění si vazby na rodinu. A pokud je rodina místem, kde děti prožívají  ty nejtěžší věci, pak pro ně tyto svátky představují velmi citlivou, zraňující či nepříjemnou dobu. Právě proto, že jim chybí to, co Vánoce dělá pěknými, tedy dobré mezilidské vztahy, bezpečí místa, kde se nacházejí, psychické či fyzické zdraví.

Ať to jsou děti z nefungujících rodin, z rodin, kde probíhají velké konflikty, domácí násilí, děti, které jsou jsou týrané či zneužívané, nebo děti, které prožívají spolu s rodinou ztrátu nebo strach o své blízké. Jedná se tedy i o ukrajinské děti, které tráví svátky mimo svůj domov a často bez všech svých nejbližších.

Vánoční období velmi často funguje jako „olej do ohně“ skrývaných pocitů. A může je silně prohlubovat. U mnoha dětí mohou vypuknout úzkosti, deprese, poruchy chování, psychosomatické obtíže právě v době vánočních svátků. Vánoce poskytnou plný obraz toho, v jaké situaci se vlastně nachází, jak je či není řešitelná, a toho, jak se v ní děti mají. A mohou tzv. vynést na hladinu i to, co je po celý rok skrývané hluboko uvnitř dětské duše.

Vánoce mohou v některých dětech vyvolávat v nich vztek, smutek, úzkost, strach. Děti, které prožívají obtíže skrytě doma jsou v tomto období více náchylné k sebepoškozování, útěkům z domova, rozvoje psychických či psychosomatických obtíží, většímu uzavření se do sebe nebo naopak více negativních projevů vůči okolí, problémům v chování, více vzdoru, protestu či odtažitosti. Některé děti mohou mít tendenci vánoční akce přímo narušovat, znevažovat či sabotovat.

Může se objevit to, že jsou některé děti zvýšeně agresivní vůči jiným dětem. Může za tím stát vlastní frustrace, srovnávání se, závist. Potřeba „někomu oplatit to, co se děje jim“, „ventilovat své vlastní negativní emoce“. Vždy za tím stojí nějaká jejich hlubší, vnitřní bolest, frustrace. Jejich chování může být projevem volání o pomoc, pozornost, být kompenzací či úlevou od vnitřních pocitů.

Tyto děti mohou mít tendenci si nic nepřát, odmítat vůbec možnost, že by si něco přát mohly. Nestojí o dárky ani pěkné události. Je to součást jejich obrany proti tomu, aby prožívání Vánoc pro ně nebylo příliš zúskostňující nebo nevyvolávalo další negativní pocity (vztek, smutek). Nechtějí to vnímat, proto raději k sobě žádné vánoční dary a „dobré věci“ nepouští. Nedokáží často ocenit dobrý úmysl druhých lidí. Je potřeba si jejich odmítavé reakce nebrat osobně a přesto zůstat na jejich straně. Často je pro ně lepší, když jim ponecháte možnost odmítnout a ukazujete jim, že váš zájem o ně trvá. Může to být těžké.

Citlivě zvažte, zda-li konkrétní dítě unese např. pozvání na Vánoce do rodiny nebo obdarování velkým dárkem. Ne pro všechny děti jsou tyto akce vhodné.

Zde pozor na utěšování typu „to bude dobré“, “jsou Vánoce, tak si to užívej, podívej jak je to pěkné”…To pro tyto děti není. Mají právo na to, že prožívají Vánoce negativně. Nejlepší pomoc je vaše přítomnost, dát prostor pro jejich emoce. Ukázat jim svou podporu.

Všeobecná atmosféra kolem vánoc pro ně může být velmi těžká. Je potřeba zvýšené pozornosti vůči tomu, jak se děti projevují, co se mezi nimi děje, co vyjadřují.

Tyto děti mohou i v dospělých vyvolávat řadu emocí. Třeba vztek na to, že děti neprojevují dětské chování - radost, živost, vděk atd. z toho, co pro ně dospělí chystají. Nemají radost z dárků, vánoční atmosféry, společenských akcí. Nenuťte je do prožívání pozitivních pocitů. Přiznejte jim právo, cítit se tak, jak se cítí.

Nevyčleňujte je za to, že neprojevují stejné chování jako většina ostatních dětí. Tyto děti mohou mít naopak větší chuť se uzavřít do sebe. Přesto mohou být součástí nějaké skupiny, předvánoční akce, besídky, vyprávění.

Děti samy se mohou v tomto období více srovnávat. Uvědomovat si, že se u nich děje něco odlišného než u jiných dětí. A naopak i druhé děti, mohou víc vnímat, že se tyto děti něčím odlišují, chovají se divně, jsou nějak oslabené, znevýhodněné a projevovat vůči nim více odstrkování, posměchu, odmítání.

To pro ně může představovat nejlepší dárek k Vánocům. Vytvořte jim prostor, kde mohou hovořit o tom, co prožívají, co se jim děje, jak jim je. Ale nevytvářejte tlak na to, že se musí nutně svěřit. Ukažte jim zájem, projevte jim soucit s tím, co prožívají, ukažte jim, že jste si toho vědomi, že mají jiné podmínky a prožívají těžkou dobu.

Tyto děti často čelí velice hlubokým problémům a jejich řešení je dlouhodobá záležitost a je potřeba spolupráce se specializovanými odborníky a centry. Mohou vyvolávat hodně soucitu, lítosti a vzbuzovat vaši potřebu jim co nejvíc pomoci. Na běžné, mezilidské úrovni je pro ně nejlepší, když je vyslechnete, ukážete jim svůj zájem a podporu. Následně je ale můžete motivovat, povzbudit a pomoci jim najít vhodnou odbornou pomoc. (Linka bezpečí, Centrum LOCIKA, Linka důvěry, školní psycholog, lékař, krizové centrum, OSPOD apod.)

Kontakt s traumatizovanými dětmi, dětmi, které prožívají domácí násilí, týrání, mají psychické a somatické obtíže, prožily traumatizující události a podobně, může otevírat silné emoce také u vás samotných. Uvědomte si co s vámi tento kontakt dělá, jaké emoce, vzpomínky, motivy, myšlenky vyvolává. A pokud je pro vás kontakt s těmito dětmi příliš těžký, tak jej raději přerušte. Je to tak pro děti lepší. Vaše vlastní, silné emoce v nich mohou prohlubovat pocity viny nebo úzkost (že vám ubližují) a vést k tomu, že se děti více ve svém světě uzavřou nebo budou vůči vám odmítaví. Pokud chcete být s těmito dětmi v bližším, intenzivnějším kontaktu, budete nejspíš vystaveni situaci, kdy dítě bude testovat, že jeho pocity unesete. A Vánoce k tomu mohou dát silný důvod.

Narození Ježíše Krista, naděje, Boží láska a  milost a pod. používejte vůči těmto dětem s velkou opatrností a citlivostí. Vyzdvihněte motivy naděje, světla spíše než oběti, hříchu, spasení a trestu. Tyto děti prožívají často velmi silné pocity viny za to, že nemají tak dobré podmínky jako ostatní děti. Mají pocit, že si to nějakým způsobem zasloužily. Pozor na rychlé slibování „osvobození“, uzdravení či záchrany. Může to v dětech vyvolat dojem, že jsou jejich problémy maličkost a stačí věřit, nebo chovat se jinak a vše bude dobré. Víru ve zlepšení situace, ve změnu, v nové možnosti zprostředkujte dětem citlivým, adekvátním způsobem. A ukažte jim ji nějakým  činem, třeba dárkem nebo službou pro ně.

S dětmi, které nemohou Vánoce trávit doma, dělejte co nejvíc věcí tak, jak byly zvyklé.

Pokuste se děti zapojit. Zbavuje je to pocitu bezmoci, pomáhat je léčivé. Můžete třeba upéct vánočku pro potřebné nebo poslat pohled někomu pro radost.