Článek
Občasný dopad klouzavé bomby KAB byl děsivým, ale stále jen občasným mementem války. To vše je pryč. Nyní sledujeme systematické a chladnokrevné ničení Slavjansku a jeho civilní zástavby pomocí těchto těžkých, zpravidla půltunových monster.
Tady neplatí pravidla, na která si lidé v jiných částech Ukrajiny s hrůzou zvykli. Nehouká siréna, po které máte minuty na útěk do krytu. Tady, když zaslechnete ten specifický, narůstající svist, už není čas ani na modlitbu. Není kam se ukrýt. V jednom okamžiku je dům, ulice, život. V dalším jen kráter, tak hluboký a definitivní, že by v něm zmizel kus prehistorie. Vzduchem letí kusy zdí a smrtící střepiny betonu, které trhají vše v okruhu desítek, někdy i stovek metrů. Zbytek zkázy dokoná neviditelný zabiják – tlaková vlna, která láme kosti a trhá plíce – a nakonec oheň, který pohltí to, co zbylo.
A obyčejní lidé? Těch umírá stále víc. Jejich příběhy končí v troskách vlastních domovů.
Rusko bídné a zoufalé
Tato bombardovací kampaň není znakem síly. Je to řev zoufalství. Ruské pozemní síly se nemají jak do města dostat. Jejich postup je pomalý, pohřben pod drtivými ztrátami a bahnem frontové reality. I pro jejich drony je tato oblast stále obtížně dostupná. Stále častěji jejich vojáci nechtějí bojovat, odmítají být jen další vlnou lidských těl hnanou jako dobytek na porážku. A když udělají krok zpět, aby si zachránili život, pobijí je jejich vlastní lidé z kordonových jednotek.
Proti této zrůdnosti, proti této taktice spálené země, stojí Slavjansk. Jedno z posledních velkých měst na Donbasu, které ještě dýchá. A my sledujeme v přímém přenosu jeho pomalý, plíživý zánik, tak jako už jsme to viděli u mnoha měst předtím.
Následky bombardování
Bránit město, bránit Donbas, chránit životy
Obrana nebude snadná. Slavjansk, až na pár částí, není přirozenou pevností. Nepřítel může přijít ze severu, z jihu i z východu. Na vytvoření souvislé, neprostupné kruhové obrany pro tak rozlehlou aglomeraci prostě nejsou a nebudou zdroje.
Úkolem dne a všech dalších dnů a týdnů proto je, udržet tuto drtivou sílu co nejdál od bran města, dokud to jenom trochu půjde. Nezbývá, než zatnout zuby a kopat. Za domy, v parcích, na polích. Kopat díry v zemi. Brzy budou potřeba.
Nenechme je v tom samotné. Pomáhejte dál!
Prvním krokem k zastavení bombardérů je zničení velkých okřídlených dronů, které jim poskytují oči. Chraňte města blízko fronty před těmi černými monstry z Íránu, před Šahídy, před Orlany.
Podpořte mobilní týmy PVO, protože jiná, efektivní protivzdušná obrana takhle blízko frontové linie bohužel není a nebude.
Staňte se také Strážci nebes na: https://donio.cz/operace-strazci-nebes
