Článek
Dětství a mládí Adiny Mandlové
Spolu s Natašou Gollovou nebo Lídou Baarovou patřila Adina Mandlová k nejoblíbenějším herečkám 30. let. Byla ve své době skutečnou hvězdou a opravdovým sex-symbolem. Narodila se v roce 1910 do rodiny drážního inspektora. Její dětství definovalo nezdravé rozmazlování ze strany jejího otce. I její sourozenci jí museli vykat. Ten však zemřel v době, kdy bylo Mandlové osm let a zbytek rodiny k ní takto vstřícný rozhodně nebyl. Naopak, byla spíše odstrkována, byla jí zakázána hra na klavír apod. Možná, že právě tady se zformovala její sebestředná povaha.
Její matka střídala nové partnery poměrně intenzivně, a i to si Adina Mandlová vzala za své. Svého prvního milence si pořídila v 16 letech a když odjela do Paříže studovat, s dalším mužem dokonce otěhotněla a následně potratila. Z francouzského penzionátu byla vyloučena pro špatné chování, v Československu ale pomalu začala pronikat do filmového prostředí. I zde si hledala partnery, např. Hugo Haase.
Adina Mandlová byla idolem mnoha mužů.
Adina Mandlová hvězdou
Po jednom z mnoha nevydařených vztahů se dokonce pokusila v roce 1939 o sebevraždu. Ta se jí nepovedla, což však nebyl případ jejího prvního manžela, malíře Zdeňka Tůmy, který spáchal sebevraždu v roce 1943. V tu dobu už byla u nás velkou hvězdou a měla za sebou filmy jako Nezlobte dědečka, Ať žije nebožtík, Svět patří nám, Ducháček to zařídí, U pokladny stál… nebo Kristián.
Stejně jako všem ostatním, i Adině Mandlové samozřejmě zasáhla do života válka a okupace. Na rozdíl od Lídy Baarové však měla to štěstí, že si jí nevyhlédl nikdo z nacistických špiček. Přesto ale z této doby úplně neposkvrněná nevyšla, neboť měla vztah Hermannem Glessgenem, který působil v kulturní oblasti (podle samotné Mandlové měl zálibu v masochismu). Glessgen ale skončil ve vězení, protože za Mandlovou utrácel až příliš. Následoval vztah s hercem Šmeralem, s nímž otěhotněla a opět potratila.
Po válce byla zatčena za kolaboraci, ale následně byla propuštěna. Poté se rozhodla, že Československo opustí. Nejprve žila ve Velké Británii, kde se dokonce dvakrát provdala a dvakrát rozvedla. Teprve ve chvíli, kdy se počtvrté vdala za módního návrháře a homosexuála Bena Pearsona, její život se uklidnil. Manželé žili na Maltě, ale pod vlivem politické nestability přesídlili do Kanady. Tak také vydala Adina Mandlová své paměti.
V roce 1966 se nakrátko vrátila do Československa, neboť jí byla v době relativního uvolnění poměrů nabídnuta role v divadelním muzikálu. Zkoušky ale odhalily, že na takovou roli už nemá, a proto byla odmítnuta a rychle zamířila opět za hranice. Přesto Adina Mandlová nakonec zemřela v Československu (v roce 1991), kam se vrátila po smrti manžela a po sametové revoluci.
Adina Mandlová a její nešťastná povaha
Pamětníci i odborníci na prvorepublikovou kinematografii se shodují na jednom: Adina Mandlová byla prostě vypočítavá „mrcha“, která vyhledávala společnost bohatých a vlivných mužů. Nerozpakovala se přitom používat své nesporné ženské zbraně a její osobní život byl nesmírně bouřlivý.
Na rozdíl od milenců ale měla skutečných přátel jen velmi málo. Jednou z nich byla další hvězda prvorepublikové kinematografie, zmíněná Nataša Gollová. Spolu skutečně sdílely i ta nejintimnější tajemství. Ani tohle přátelství ale nevydrželo navěky, neboť Gollová přebrala Mandlové jednoho z mnoha milenců.
I takové příběhy se ukrývají za laskavým humorem „filmů pro pamětníky“…
Zdroje informací:
