Článek
Kdo byl Augustin Schramm?
Augustin Schramm se narodil v roce 1907 do sudetsko-německé rodiny na Liberecku. Již od mládí ale inklinoval ke komunistické ideologii a ve 30. letech patřil ke členům ústředního výboru KSČ. Po okupaci odešel do Moskvy a studoval tam vojenskou školu. Je velmi pravděpodobné, že se v této době stal i agentem NKVD.
Od roku 1944 organizoval vysílání východních paravýsadků na území bývalého Československa. Většinou se udává, že byl nasazen on sám, k tomu ale chybí důkazy. Lze si snadno představit, že komunistický režim udělal ze Schramma hrdinu a partyzána se vším všudy, byť jeho skutečná role byla za války jiná (byť asi neméně důležitá). Je třeba říct, že jeho účast v zahraničním odboji nikdo nezpochybňuje.
Po válce se z něj každopádně stal vedoucí partyzánského oddělení ÚV KSČ v Praze. Schramm byl také poměrně vysoce postaveným členem organizace Svaz českých partyzánů. A neměli bychom zapomínat na to, co bylo uvedeno výše, tedy to, že Schramm byl pravděpodobně agentem sovětské NKVD.
Augustin Schramm: partyzán, komunista a asi i agent NKVD.
Druhý aktér příběhu: Miloslav Choc
Příběh Augustina Schramma nelze dovyprávět, pokud se neseznámíme také s Miloslavem Chocem. Ten se narodil roku 1925, během války byl totálně nasazen, ale vrátil se ještě před koncem války a zúčastnil se Pražského povstání.
Následná kapitola jeho života je velmi zajímavá, nikoliv ale příliš úctyhodná. V pohraničí se totiž vydával za příslušníka československé armády a svého vymyšleného postavení měl zneužívat k tomu, aby terorizoval německé obyvatele. Podle některých pramenů se dokonce podílel na vraždě jednoho z Němců a jeho dcery.
Kvůli podezření byl zatčen, ale protože lékař nevyloučil vraždu v afektu, resp. za zastřených smyslů, Choc nebyl odsouzen. Bylo to samozřejmě v souladu s tehdejší dobou, v níž byly vraždy Němců nebo obecně zločiny na nich páchané posuzovány s oběma zavřenýma očima.
Po roce 1948 uprchl Choc do Německa a tam se stal agentem-chodcem, přičemž následně používal krycí jméno Jaroš.
Vražda Augustina Schramma
Dne 27. května 1948, tedy velmi krátce po převratu byl Augustin Schramm zastřelen. O několik dní později byl zatčen zmíněný Miloslav Choc, který se k vraždě nejprve přiznal, pak odvolal a následně různě lavíroval.
Miloslav Choc byl odsouzen k trestu smrti, přičemž celý proces byl veden zcela mimo standardní pravidla a byl rozhodně vykonstruovaný. To se nicméně nemusí vylučovat s tím, že Choc Schramma skutečně zavraždil.
V tomto případu je neznámých skutečně hodně, tím se otevírá prostor pro nejrůznější konspirační teorie nebo zkrátka jen odvážněji pojatou historii, v níž jsou zatím hluchá místa. Podle některých se Schramm přímo podílel na dosud nevyjasněné smrti Jana Masaryka, a proto byl Chocem zastřelen dávkou ze samopalu. Přímé důkazy ale chybí.
Může se tak stát, že celý příběh stojí na vodě a my o něm vlastně nic nevíme. A je to pravda. I tak je ale součástí naší historie a jako takový byl měl být prezentován. Jako obvykle platí, že odpovědi na ty nejdůležitější otázky by mohly vydat moskevské archivy, ty se ale na hodně dlouhou dobu opět zavřely.
Kdo ví, možná jednou poskytne archivní složka Augustina Schramma odpověď i na případ Jana Masaryka.
