Článek
Kdo byl Stanislav Plzák
Stanislav Plzák se narodil v Plzni v roce 1914. Je proto poměrně logické, že se přímo v plzeňské Škodovce učil jako obsluha strojů. A právě během tohoto učňovského období se začal zajímat o létání. Škoda Plzeň spolupracovala s místním aeroklubem. Stanislav Plzák mohl tedy získat pilotní průkaz. Mimochodem, plzeňským aeroklubem v té době prošla celá řada pozdějších příslušníků RAF.
Stanislav Plzák potom prošel leteckou akademií v Prostějově, sloužil u pozorovací letky a nastoupil výcvik stíhacího pilota. V době mnichovské krize už sloužil jako stíhač na letounech Avia B-534. Jenomže po Mnichovu a obsazení zbytku Československa v březnu 1939 byla armáda rozpuštěna a Stanislav Plzák byl demobilizován. Pro něj to ovšem znamenalo jediné: je třeba dostat se do zahraničí a bojovat.
Stanislav Plzák, jeden z nejlepších československých pilotů sloužících v RAF.
Stanislav Plzák ve válce
Stanislav Plzák přešel do Polska v červnu a v Krakově se přihlásil na československém konzulátě. Jeho další osud byl typický pro celou řadu našich letců. Po jednáních je přijala Francie s tím, že vstoupí do Cizinecké legie, ze které budou v případě vypuknutí války uvolněni.
Válka skutečně vypukla a Stanislav Plzák se začal přeškolovat na francouzská letadla. V květnu 1940 vtrhla německá vojska do západní Evropy a řada českých pilotů byla okamžitě převelena k aktivním letkám. To byl i případ Stanislava Plzáka. Létal na stíhacím letounu Morane Saulnier MS-406c.
Plzák odlétal během bitvy o Francii celkem 33 bojových misí a připsal si podíl na sestřelu Heinkelu 111. Po pádu Francie českoslovenští letci evakuovali do Anglie. Stanislav Plzák byl po přeškolovacím výcviku přidělen k 310. československé peruti. Ta se 17. srpna stala operační. Včas na to, aby „stihla“ Bitvu o Británii.
Československých pilotů bylo ale na jednu peruť hodně a Plzák byl proto se třemi dalšími piloty přidělen k britské 19. peruti RAF, která ovšem létala na Spitfirech. První bojovou misi absolvoval Stanislav Plzák 2. září 1940. Během Bitvy o Británii sestřelil jeden Junkers Ju-88 a tři Messerschmitty.
Když Bitva o Británii skončila, střetů s Luftwaffe přece jen ubylo. I tak ale sestřelil v listopadu Messerschmitt 110 a v červnu příštího roku další Messerschmitt 109. Jeho celkové skóre činilo v tu dobu 7 potvrzených a 1 pravděpodobný sestřel nepřátelských letadel. Stanislav Plzák byl tedy leteckým esem a neminulo jej povýšení do důstojnické hodnosti.
Nyní už se tedy pohybujeme v létě 1941. Po téměř celém roce nepřetržité služby už byli piloti jako Stanislav Plzák vyčerpaní jak fyzicky, tak psychicky. Přesto dál plnili své úkoly, v té době již i nad okupovanou Francií.
Dne 7. srpna 1941 startoval Stanislav Plzák na misi, která měla ukončit jeho operační túru, po které měl přijít dlouhý odpočinek. Šlo o doprovod bombardérů mířících na Lille. Nad Francií se formace dostala do těžké protiletadlové palby a současně na ni útočily německé stíhačky. Spitfire Stanislava Plzáka byl buď zasažen protiletadlovou palbou nebo sestřelen německou stíhačkou. Jeho letadlo se zřítilo do kanálu La Manche a jeho tělo nebylo nikdy nalezeno. Bylo mu 26 let.
