Článek
Výbuchy v Československu
V letech 1986 až 1989 došlo na území tehdejší Československé socialistické republiky k sérii čtyř pumových útoků. Cílem neznámého pachatele, či skupiny pachatelů, byly budovy státních a politických institucí, převážně krajské a okresní výbory KSČ. Útoky měly zjevně demonstrativní charakter, neboť incidenty se odehrály vždy v noci a bez jediné ztráty na životech či zranění. Současně lze předpokládat, že šlo o demonstraci politického postoje namířeného proti tehdejšímu režimu. Byť i to není tak úplně jasné.
Celá série započala v den výročí vzniku republiky, tedy 28. října 1986 ve 3:20 ráno. Dnes se jedná o nejvýznamnější státní svátek, komunistický režim jej chtěl nicméně víceméně vymazat a nahradil je obskurním „Dnem znárodnění“.
Nálož ve zmíněný okamžik explodovala v Českých Budějovicích, konkrétně v parku mezi budovami Krajského výboru KSČ, Krajského národního výboru a Muzea dělnického a revolučního hnutí. Výbuch zhruba deseti kilogramů trhaviny odpálilo časovací zařízení z běžného budíku. Výbuch způsobil na budovách škodu 1,4 milionu Kčs. Zpráva o tomto výbuchu dokonce vyšla trochu netradičně následující den v Rudém právu, hovořilo se v nich nicméně jen o drobnějších škodách.
Série pokračuje
Druhý pokus se odehrál dne 2. dubna 1987 v Plzni. Dělníci tam nalezli v pohozených pneumatikách před budovou Krajské správy SNB výbušné zařízení sestávající z 19 kg východoněmecké průmyslové výbušniny. Stejný typ budíku jako v prvním případě byl natažen na 2:45 hodin ráno, k explozi nedošlo pouze díky technické závadě. Jednalo se proto o jediný případ, kdy se vyšetřovatelům dostalo do rukou kompletní, nepoškozené zařízení.
Z neporušené plzeňské nálože vyšetřovatelé vyvodili, že pachatel měl přístup k trhavině, byl manuálně zručný, ovládal práci s výbušninami a disponoval standardním dílenským vybavením. Přístroj byl napájen 4,5 V baterií a umístěn v krabičce z dřevotřísky. Na místě se podařilo zajistit krevní stopu skupiny AB. Vzhledem k pečlivému výběru nočních hodin se minimalizovalo riziko obětí, k činu se však nikdo nepřihlásil, a to v žádném z případů.
Po více než roce nečinnosti se pachatel ozval potřetí. V úterý 13. září 1988 někdy mezi 2:17 a 2:23 hod. vybuchla nálož v Pelhřimově. Bomba byla umístěna u zdi budovy okresního výboru KSČ. Detonace vytvořila v zemi kráter široký dva metry a šedesát centimetrů hluboký. Tlaková vlna poškodila okna a vnější obklady přilehlé budovy.
Nejničivější ze série se stal poslední útok. Ten proběhl v Ústí nad Labem dne 8. února 1989 ve 2:45 ráno. V uzavřeném atriu nových budov krajského národního výboru explodovala nálož obsahující asi 10 kg trhaviny a dva budíky. Zaznamenána byla rekordní škoda ve výši šest milionů korun. Rudé právo následně incident označilo jako „Teroristický čin“.
Vyšetřování série útoků
Ačkoliv dostal útok prostor v novinách, nebyl tam spojován předchozími událostmi z jiných měst. Ve skutečnosti to ale bylo přesně naopak a poněkud překvapivě se teprve teď bezpečnostní složky začaly událostmi zabývat v rámci jedné velké pátrací akce, která dostala jméno „Exploze“.
V rámci akce byly prověřovány tisíce lidí, zejména z řad osob pracujících s trhavinami. Policie pátrala také po lidech, kteří nakupovali ostatní komponenty, např. budíky, baterie či měděné plechy. Vytipované cíle, například okresní výbory v Děčíně, Chomutově, Liberci či Teplicích, potom začala Veřejná bezpečnost každodenně střežit, což její složky značně vyčerpávalo.
Navzdory enormnímu nasazení skončilo pátrání neúspěchem. Dne 21. prosince 1989, teď po revoluci, bylo potom celostátní pátrání zrušeno. Pachatel tak nebyl nikdy odhalen. Na záhadnosti přidává celému případu i svědectví, podle kterého byl v Plzni spatřen Mercedes se značkou karlovarské vojenské kontrarozvědky, která úzce spolupracovala s KGB. Uvidíme, jestli se někdy v budoucnu podaří celý případ odhalit.
Zdroje informací: https://www.ustrcr.cz/wp-content/uploads/2018/07/PD_2_18_s69-73.pdf
