Článek
Zrození legendy
Dne 24. října 1862 se v obci Jiřetín pod Bukovou (tehdy samozřejmě známé pod německým jménem Georgenthal) nedaleko Tanvaldu narodil Daniel Swarovski. Vyrůstal v rodině drobného skláře a brusiče skla. Na tom není nic překvapivého, v tomto regionu bylo sklářství prostě všudypřítomné. V každé druhé chalupě fungovala malá dílna nebo brusírna, kde brusiči ručně opracovávali skleněné perle, knoflíky a další malé skleněné prvky pro jablonecké obchodníky.
Malý Daniel proto už od dětství sledoval otce i sousedy při namáhavé ruční práci. Byla to právě česká sklářská škola, která mu dala nejen hluboké porozumění vlastnostem skla a lomu světla, ale také úctu ke preciznosti a snaze po řemeslné dokonalosti. Současně ale také postupně velmi dobře pochopil její limity.
Brusiči skla a nová doba
Česká sklářská tradice dosahovala špičkové umělecké úrovně, Daniel Swarovski ale také viděl, jak je ruční broušení pomalé, fyzicky vyčerpávající a prostě neumožňovalo dosáhnout u větších sérií naprosto identického tvaru. Každý křišťál byl originálem, to má sice svoji cenu, ale v nastupující éře průmyslové revoluce to představovalo překážku pro jakékoliv masovější využití např. v rozvíjejícím se módním průmyslu.
Klíčový okamžik, který změnil jeho život, prožil Daniel Swarovski v roce 1881. Tehdy totiž navštívil v Paříži Mezinárodní elektrotechnickou výstavu. Zde se poprvé na vlastní oči setkal s elektrickou energií a průmyslovými stroji. Okamžitě pochopil, že budoucnost sklářství leží ve spojení tradičního řemeslného know-how a elektrického pohonu.
V následujících deseti letech pracoval Daniel Swarovski ve svém rodném Jiřetíně na projektu, kterým se prakticky nikomu nechlubil. Trpělivost se vyplatila, výsledkem byl vynález, který navždy změnil šperkařský průmysl. Šlo o automatický elektrický stroj na broušení a leštění skleněných šperků. Stroj dokázal brousit křišťál s nevídanou přesností, rychlostí a dokonalostí, jakých prostě nebylo možné ručně dosáhnout. V roce 1892 si Swarovski nechal mechanický brus ve Vídni oficiálně patentovat.
Daniel Swarovski okolo roku 1910.
Odchod do Tyrolska
Patent tedy Swarovski měl, musel se ale rozhodnout, co s ním udělá. V severních Čechách zůstávat nechtěl. Měl k tomu několik důvodů. Tím prvním byl strach z toho, že když bude stroj provozovat přímo pod nosem celé řadě potenciálních konkurentů, brzy mu jej někdo okopíruje. Druhý problém spočíval v tom, že doma neměl příliš šancí na vybudování malé elektrárny, která by jeho provozu poskytovala dostatek elektrické energie.
V roce 1895 se proto Daniel Swarovski spolu se svým finančním partnerem Armande Kosmannem a švagrem Franzem Weisem přesunul z Čech do Tyrolska. Vybrali si malé městečko Wattens nedaleko Innsbrucku. Zdejší dravé alpské řeky nabízely obrovský energetický potenciál a lokalita byla dostatečně vzdálená od severočeského sklářského průmyslu. Ve Wattens založili firmu A. Kosmann, Daniel Swarovski & Co., z níž se postupně vyvinul dnešní mezinárodní koncern Swarovski.
Netrvalo dlouho a křišťály z Wattens dobyl svět. V 20. letech 20. století zdobily šaty pařížských módních domů jako Coco Chanel či Christian Dior a později zářily na ikonických kostýmech hollywoodských hvězd včetně Marilyn Monroe a Audrey Hepburn.
Swarovski ale dokázal mnohem víc než to, že vytvořil šperky pro bohaté celebrity. Podstata jeho úspěchu totiž spočívala v pravém opaku. Dokázal vytvořit „šperk pro každou ženu“. Chtěl nabídnout krásu a lesk pravých drahokamů za cenu dostupnou širší veřejnosti, a to se mu také díky mechanickému brusu povedlo.
Česká sklářská škola a vizionářský duch ovlivnily světový design, módu a šperkařství. Značka Swarovski sice dnes sídlí v Rakousku, její základy však už navždy zůstanou spjaty se severočeskou krajinou. Daniel Swarovski zemřel v roce 1956 ve věku 93 let.
