Článek
Cesta domů
Díky Masarykově politické činnosti v zahraničí i díky silným československým legiím se v souvislosti s rozpadem Rakouska-Uherska vytvořila možnost vzniku samostatného československého státu. Ten byl vyhlášen 28. října 1918 v Praze. V té době pobýval Tomáš Garrigue Masaryk ve Spojených státech.
Asi dva týdny po vyhlášení Československa, konkrétně 14. listopadu 1918, se poprvé sešlo Revoluční národní shromáždění. Na této své první schůzi zvolilo prezidenta nového státu s mandátem na dva roky, kterým nemohl být nikdo jiný než právě Masaryk. Stalo se tak zhruba ve 12:00, tedy asi 20 minut poté, co první schůze začala. Výsledek hlasování slavnostně vyhlásil Karel Kramář slovy:
„Prohlašuji tedy profesora doktora Tomáše G. Masaryka jednohlasně zvoleným prezidentem Československé republiky“
Nový prezident se však o tom, že je prezidentem, dozvěděl z telegramu až 16. listopadu při obědě v New Yorku. Přípravy na návrat do vlasti se ještě urychlily. Společně s dcerou Olgou vyrazil týden po svém zvolení na cestu domů. Jeho cesta vedla nejprve lodí do Británie a poté do Francie, kde se setkal s prezidentem Raymondem Poincaré.
Z Francie pokračoval Masaryk do Itálie. Dne 9. prosince 1918 jej v Padově přivítali českoslovenští legionáři, kterých bylo v Itálii na 28 tisíc, i se svým velitelem, italským generálem Piccionem. Na druhý den čekalo Masaryka setkání s italským králem Viktorem Emanuelem. Poté se vlak s prezidentem vydal na sever. Masaryk projel Vincenzu, Veronu, Trento… a dorazil do Brixenu. Právě tam dal sám příkaz k zastavení vlaku, neboť si chtěl připomenout památku Karla Havlíčka Borovského, který zde prožil své vyhnanství.
Pak už následoval Linz a přejezd hranic. Prezident Masaryk byl znovu na české půdě.
Konečně doma
Psal se 20. prosinec 1918 a okolo 13:00 přejel v Dolním Dvořišti Masarykův vlak státní hranici Československé republiky, které v té době nebyl ještě ani měsíc. Přímo v Dolním Dvořišti jej přivítal syn Jan a celá řada politiků. Zazněla samozřejmě píseň Kde domov můj a Masaryk pronesl projev. Mimochodem, zpráva o příjezdu vlaku do Dolního Dvořiště byla ihned telegrafována do Českých Budějovic a tam se ozvaly tři slavnostní výstřely z děla.
Déle ale zastávka netrvala a vlak pokračoval do Českých Budějovic. Právě tohle jihočeské město je prvním, kde si prezident udělal skutečnou první zastávku. Na nádraží dorazil jeho vlak kolme čtvrté hodiny odpoledne. Po slavnostním uvítání nastoupil Masaryk do kočáru a čekala jej cesta k radnici. Všude stály davy lidí, které ho nadšeně zdravily. Stojí za to zmínit, že ve dnech před návštěvou dohlížela policie na to, aby byly odstraněny německé nápisy z obchodů.
V Českých Budějovicích Masaryk přenocoval a směrem ku Praze se vydal 21. prosince. Ve Veselí nad Lužnicí zamával lidem z vlaku, v Táboře se zastavil. Koneckonců, jedním z jeho hesel bylo „Tábor je naším programem“ a husitská tradice hrála v jeho politickém programu zásadní roli.
Pak už se vlak vydal do své cílové stanice, kterou bylo pražské Wilsonovo nádraží. Přesně ve 13:00 projel Masarykův vlak Vršovickým nádražím a prezident mával lidem z okna. Ve 13:15 potom dorazil do cíle své cesty. Celá Praha byla toho dne na nohou, na samotné Wilsonovo nádraží se ale dostali jen ti, kdo byli držiteli vstupenek. Šlo o politiky, členy akademické obce a další honoraci. Masaryka přivítala jako první Alice Masaryková, poté Karel Kramář, a nakonec i Alois Jirásek. Po čtyřech letech byl Tomáš Garrigue Masaryk doma!
