Článek
Jan Melič, seznamte se
Jan Melič se narodil 7. května 1763 v Praze do rodiny staroměstského truhláře Františka Meliče. Po absolvování gymnázia nastoupil na medicínu. Již během studií se zajímal o moderní evropské porodnické postupy, pobýval například v Hamburku, Mnichově nebo v Jeně. V roce 1786, ve věku 23 let, získal titul magistra porodnictví a brzy poté byl jmenován profesorem na Pražské lékařské fakultě.
Jan Melič, průkopník porodnictví a vizionář, který významně posunul zdravotní péči v Českých zemích.
Porodnictví v 18. století
Porodnictví byl v té době dynamicky se rozvíjející obor. Může se to zdát zvláštní, vždyť porody byly s lidstvem tak nějak od počátku jeho existence. Přesto byla druhá polovina 18. století v tomto ohledu speciální, alespoň v tehdejší habsburské monarchii a tím i v Českých zemích. V roce 1740 usedla na trůn Marie Terezie a začalo se měnit opravdu hodně věcí. Ona a poté její syn Josef II. se s vervou pustili do reforem, které měly převést monarchii do nové doby.
Marie Terezie povolala jako svého osobního lékaře Gerarda von Swietena, který se specializoval na porodnictví. I díky tomu se z této části medicíny stal uznávaný obor. Navíc byla v roce 1765 v Praze otevřena první porodnice v Českých zemích. Stála na Malé straně a v roce 1783 k ní přibyla druhá, poblíž kostela sv. Apolináře v Praze. Mimochodem, tato instituce by si zasloužila samostatný článek, neboť byla skutečně velmi zajímavá. Ženy zde mohly rodit anonymně, a kromě toho zde měly možnost novorozence odložit. Šlo tedy o takovou variaci na baby box. Ale zpět k tématu.
Jan Melič a jeho odborná činnost
V podobném duchu, tedy se vstřícností k nemajetným rodičkám, vyvíjel činnost i Jan Melič. V roce 1787, pouhý rok po svém absolutoriu, založil vlastní ambulantní porodnici pro rodičky, které si nemohly dovolit porodní bábu. Tu následně rozšířil na nemocnici pro ženy a děti. Financoval ji nejprve z vlastních prostředků a dědictví po matce, později pak z veřejných sbírek. Samotný tento čin by z něj udělal velmi pokrokového lékaře a osobnost, která si zaslouží obdiv i po více než dvoustech letech. Melič u toho ale neskončil.
Melič se angažoval také při výuce nových lékařů a byl podporovatelem moderních metod. Prosazoval například, že výuka porodnictví nesmí být jen teoretickou částí medicíny, vyžadoval praktickou výuku s účastí studentů a asistencí při porodech. Kromě toho se zasazoval o pravidelné lékařské vyšetřování těhotných již od raných týdnů.
V roce 1792 uskutečnil Jan Melič první doložený císařský řez na našem území (nebereme nyní v úvahu pravděpodobně úspěšný, ale víceméně náhodný císařský řez provedený na druhé manželce českého krále Jana Lucemburského Beatrix). Jak psaly tehdejší noviny, „z živé matky vyřízl dítě, které se nemohlo narodit per via naturales“. Připomínku si samozřejmě zaslouží i novopečená matka, která tímto způsobem vstoupila do historie. Byla jí sedmadvacetiletá Josefa Ruderová, žena nožíře ze Starého města. Jan Melič prováděl císařský řez proto, že u svého prvního porodu dotyčná téměř vykrvácela a měla zúženou pánev. Jan Melič věděl, že buď se povede na tu dobu unikátní operace, která u nás neměla obdobu, nebo dotyčná zemře…
Závěr: Jan Melič vizionář
Jan Melič nebyl ale pouze skvělý chirurg, o porodnictví a o medicíně obecně uvažoval jako o sociální otázce. Přišel s ideou zdravotního pojištění, navíc progresivního. Bohatší měli platit pojištění vyšší, chudší nižší. K realizaci v jeho době samozřejmě nedošlo, byla to ale velmi vizionářská myšlenka.
Jan Melič tak představuje vzor osobnosti, která propojila odbornou excelenci s humanitním přístupem. Na jednu stranu stál na špici technického pokroku ve svém oboru, na druhé straně myslel na sociální spravedlnost. V prostoru a čase, kde medicína často fungovala jen jako privilegované povolání pro bohaté, podnítil posun směrem k větší dostupnosti. Bohužel, i přes svůj mimořádný přínos je dnes téměř zapomenut.
