Hlavní obsah

Jan W. Speerger byl jedním z našich nejobsazovanějších herců. Přesto jej dnes zná už málokdo

Foto: AI Gemini

Jan W. Speerger byl hvězdou němého filmu. AI ilustrační obrázek.

Jméno Jan Wenceslaus Speerger dnes už většině lidí mnoho neřekne. A přesto jde dodnes o jednoho z nejčastěji obsazovaných herců české kinematografie. Jeho doménou byl ale němý film.

Článek

Kdo byl Jan Speerger

Budoucí filmová hvězda se narodila v roce 1896 v jihočeském Adamově. Pravděpodobně šlo o nemanželské dítě a jeho vlastní jméno bylo Jan Václav Špergr, později pak používal onu upravenou verzi svého jména z názvu a perexu článku. Po absolvování obecné školy se vyučil kamnářem, ve svých sedmnácti ale odešel do „velkého světa“, tedy do Prahy.

V Praze se Speerger cítil jako ryba ve vodě. Byl to totiž bohém, který miloval večírky a veselou společnost. Byl znám jako skvělý bavič, uměl imitovat jak lidské postavy, tak zvířata. Uměl též skvěle pracovat se svým tělem.

K filmu „přičichl“ tak, že se v Praze vyučil promítačem v Koubkově biografu a následně se dostal do plzeňského divadla. To jej uchránilo od služby v armádě, ředitel dovadla jej totiž tzv. „vyreklamoval“. Na frontu tedy sice nemusel, přesto ale válečnému úsilí Rakousko-Uherska pomohl tím, že si zahrál svoji první filmovou roli. Bylo to totiž v propagandistickém snímku „Sen záložníka“ z roku 1915.

Po roce 1918 pokračoval jako technik, osvětlovač i jako pomocný režisér ve společnosti Wetebfilm. A od toho už byl jen kousek k tomu, aby ho někdo opět postavil před kameru. Poprvé se tak stalo v roce 1919, kdy si zahrál v takřka legendárním filmu Evin hřích. Legendární je ovšem především proto, že se nedochoval a my si tak můžeme jen představovat, jaký výkon v něm Speerger podal. Role ale začaly rychle přibývat.

Foto: Public domain, via Wikimedia Commons

Jan Wenceslaus Speerger hrál ve 285 českých filmech.

Hvězda 20. let

V roce 1920 natočil Jan Speerger tři filmy, v roce 1921 už jich bylo šest, v roce 1925 dvanáct. Některé z těchto filmů už samozřejmě zcela zavál čas, některé se ani nedochovaly, jiné se ale zapsaly do dějin naší kinematografie poměrně výrazně. Speerger se tak objevil třeba v prvním zpracování Jánošíka z roku 1921 (i v tom druhém z roku 1935), ve filmu Drvoštěp režiséra Karla Lamače nebo třeba Tu ten kámen z roku 1923. Právě posledně jmenovaný film je velmi často zmiňován proto, že se v něm poprvé objevil jistý Vlasta Burian.

Speerger si v roce 1925 zahrál hlavní roli v životopisném dramatu Karel Havlíček Borovský. Samotný film je dnes považován za ztracený, paradoxně se ale dochovaly záběry toho, jak Speerger a další členové štábu věší na pamětní desku na Havlíčkově domě v Brixenu věnec. Roli si mimochodem zopakoval i v dalším životopisném filmu Josef Kajetán Tyl.

Speerger ztvárnil také knížete Boleslava v monumentálním snímku Svatý Václav, což byl ve své době, tedy v roce 1929, nejdražší český film vůbec. Speerger byl zkrátka hvězdou první kategorie. Jenomže přišel rok 1930 a vše se změnilo.

Nástup zvukového filmu a pád z výsluní

V roce 1930 přišel do kin první zvukový film Vlasty Buriana C. a k. polní maršálek, kde mimochodem Speerger také hrál, a bylo jasné, že éra němého filmu skončila. Zvukový film by se samozřejmě prosadil i bez Buriana, ale s ním to byl okamžitý úspěch.

Speerger měl ale smůlu. Zatímco z Buriana udělal zvuk hvězdu, Speerger naopak spadl z výsluní. Jeho hlasový projev zkrátka nebyl tak dobrý jako ten pantomimický nebo pohybový.

Speerger se sice i nadále objevoval v desítkách filmů včetně těch velmi slavných, ale dostával stále menší a menší role. To neznáte Hadimršku, Anton Špelec, ostrostřelec, Nezlobte dědečka, Hrdinný kapitán Korkorán, Hej-rup!, Kristian… To všechno jsou klasiky a Speerger v nich hrál, jen málokdo si ho z nich ale pamatuje. Hostoval také v několika divadlech. I když točil desítky a desítky filmů, uvědomoval si, že se jedná o malé role a s nadsázkou se označoval za „nezaměstnaného herce“. Z 20. a 30. let měl za sebou i tři režijní počiny, v této profesi se ale nenašel a nepokračoval v ní.

V hraní pokračoval i za protektorátu a také po roce 1945. To se objevil např. ve snímcích Divá Bára, Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář či Rodinné trampoty oficiála Tříšky. V roce 1950 zemřel ve věku 55 let.

Jan W. Speerger natočil za svoji kariéru celkem 285 filmů, což z něj dělá jednoho z nejobsazovanějších herců v historii naší kinematografie. Skutečnou hvězdou byl ale jen ve 20. letech. I přesto mu v historii filmu patří čestné místo.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz