Článek
Kdo byl Karel Hartmann
Karel Hartmann se narodil dne 6. července 1885 v Trhových Dušníkách do dobře zajištěné židovské rodiny obchodníka Maxe Hartmanna. Rodina měla silné kulturní kořeny a stýkala se s mnohými významnými postavami tehdejšího společenského života. To byla pravda především poté, co se rodina přestěhovala do Prahy. Ne náhodou se v pozdějším životě přátelil třeba s Emou Destinovou.
V Praze vystudoval Karel Hartmann práva na Karlově univerzitě. Přitom se pohyboval v tehdejších kulturních kruzích. Ty se ale z velké části prolínaly i s příznivci moderní zábavy, tedy sportu. Karel Hartmann sám byl všestranným sportovcem. Věnoval se lehké atletice, fotbalu i tenisu. Do historie českého sportu se ale zapsal především v souvislosti s ledním hokejem. Ten se v té době právě začal dostávat z Kanady do Evropy.
Tenkrát se hrálo s míčkem, zahnutými holemi připomínajícími deštníky a bez přihrávek dopředu. Pomalu ale jistě se nicméně začal tvořit sport, který se stane naším sportem národním. Kanadská verze hokeje brzy převzala otěže.
Karel Hartmann, jeden ze zakladatelů českého hokeje.
Hokejista Karel Hartmann
Karel Hartmann byl v lednu 1911 byl přítomen historického milníku, když nastoupil v dresu českého výběru proti Oxford Canadians. Šlo o tým kanadských studentů univerzity v anglickém Oxfordu. Šlo o vůbec první zápas našich hokejistů s rodilými Kanaďany. Na Mistrovství Evropy 1912 v Praze potom figuroval jako náhradník.
První světová válka přetrhla běh sportovního života a Karel Hartmann ji jako právník strávil u vojenského soudu ve Vídni. Po válce se ale k hokeji vrátil, a dokonce začal sbírat první oficiální reprezentační starty. Na prvním Mistrovství světa v historii (šlo o součást letních Olympijských her v Antverpách) pomohl československému týmu dvěma góly k historickým bronzovým medailím.
Národní tým reprezentoval také na čtyřech evropských šampionátech, přičemž na nich zkompletoval celou medailovou sadu, tedy zlato, stříbro i bronz. A jestliže jako hráč patřil k oporám, jeho stopa na poli sportovní diplomacie byla ještě výraznější. Díky svému právnímu vzdělání, jazykové vybavenosti a organizačním schopnostem se stal předsedou Československého svazu ledního hokeje. Potom dokonce působil i jako viceprezident Mezinárodní hokejové federace.
Tragický konec
Je také třeba dodat, že kromě hokeje a práce ve své advokátní kanceláři také jako amatér zpíval v opeře Národního divadla, překládal básně a staral se o rodinu. Vše ale ukončila druhá světová válka a okupace.
I jako zcela nepraktikujícího žida, který před válkou konvertoval ke křesťanství, nacistické rasové zákony zasáhly plnou silou. V červenci 1942 byl s manželkou Editou a jejich dvěma syny deportován do terezínského ghetta. Ještě tam stihl složit básnickou sbírku. Dne 16. října 1944 byli ale manželé Hartmannovi zařazeni do transportu do Osvětimi, kde oba zahynuli. Oběma synům se naštěstí podařilo přežít.
Jméno Karla Hartmanna je dnes bohužel poněkud pozapomenuté. Jednalo se přitom o velkou postavu prvorepublikového společenského, kulturního a sportovního života. Právem mu také patří místo v síni slávy českého hokeje!
