Článek
Kdo byl Jan Černý
Jan Černý se narodil 4. března 1874 v Uherském Ostrohu. Po absolvování gymnázia v Uherském Hradišti vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Svoji kariéru začal ve službách rakousko-uherského státního aparátu a postupně prošel řadou úřednických funkcí na Moravě. V roce 1908 začal pracovat na c. k. ministerstvu veřejných věcí ve Vídni, později se stal přednostou odboru ministerstva vnitra pro moravské záležitosti.
Od roku 1912 přednostou tzv. presidia c. k. moravského místodržitelství v Brně. Právě proto se ocitl na podzim roku 1918 v centru dění. Zajišťoval bezproblémové předání úřadu nové republice. Není bez zajímavosti, že ještě 31. října 1918, tedy tři dny po vzniku Československa, jej císař Karel I. povýšil na dvorního radu.
Už v této době se projevovala hlavní charakteristika jeho povahy. Jan Černý nebyl revolucionář, který by měl plamenné projevy na náměstích nebo prezentoval vzletné ideje. Byl ale nesmírně pečlivým, zkušeným a vzdělaným úředníkem.
Právně-administrativní praxe v habsburské byrokracii ve spojení s absolutní nestranností z něj po vzniku samostatného Československa učinily člověka, po kterém republika okamžitě sáhla. Jan Černý se stal se předsedou moravské zemské správy (v letech 1920 – 1928) a později od roku 1939 zemským prezidentem na Moravě. Do politiky první republiky ale promluvil mnohem výrazněji.
Ještě jednou premiér Jan Černý.
První vláda Jana Černého v letech 1920–1921
Poprvé byl Jan Černý pověřen sestavením vlády v září 1920. Situace byla v té době mimořádně napjatá. Kabinet Vlastimila Tusara padl v důsledku hluboké krize v tehdy nejsilnější straně kabinetu, tedy v Československé sociálně demokratické straně dělnické. Její radikální levicové křídlo směřovalo k bolševismu, což zcela paralyzovalo parlamentní většinu.
Prezident Masaryk se rozhodl pro úřednickou vládu odborníků. Do jejího čela postavil právě Jana Černého. Černého kabinet fungoval asi rok, podstatné ale je, že musel řešit skutečnou krizi, která překračovala běžnou stranickou politiku. V prosinci 1920 vyhlásila radikální levice generální stávku a proběhl dokonce pokus o převzetí moci.
Jan Černý reagoval nekompromisně. Okamžitě odmítl jakékoliv ústupky mimoústavnímu nátlaku a vyhlásil stanné právo. Vláda také mobilizovala četnictvo i armádu. Díky tomu byla krize během několika dnů překonána, a to bez krveprolití. Bez nadsázky lze říct, že díky Černého rozhodnosti byl zachráněn demokratický charakter Československé republiky.
Černého vláda zároveň zvládla i další krizi spojenou s pokusem bývalého císaře Karla I. o návrat na maďarský trůn na jaře 1921. Jakmile se situace uklidnila a politické strany našly shodu, Černý předal moc vládě vedené Edvardem Benešem.
Druhá úřednická vláda v roce 1926
Podruhé byl Černý povolán do funkce premiéra v březnu 1926. Opět šlo o krizový moment. Druhá Švehlova vláda se rozpadla kvůli ostrým sporům mezi koaličními stranami ohledně zemědělských cel a platů státních zaměstnanců.
Druhý úřednický kabinet Jana Černého měl za úkol zajistit chod státu a připravit půdu pro novou parlamentní většinu. Černý během svého druhého premiérského mandátu vystupoval jako neutrální arbitr. Jeho vláda prosadila klíčové zákony týkající se právě podstaty krize, tedy zákon o zemědělských clech i tzv. zákon upravující platy a státních zaměstnanců.
Jan Černý jako ministr vnitra
Jan Černý také několikrát zastával funkci ministra vnitra, abychom byli přesní, bylo to v celkem čtyřech různých obdobích a šesti vládách. Jako ministr vnitra byl strůjcem modernizace četnictva a policie, důsledně dbal na nestrannost státního aparátu a nekompromisně odmítal jakýkoliv extremismus, ať už měl jakoukoliv podstatu.
Závěr života
Ministrem vnitra byl Jan Černý naposledy v dramatických dnech na podzim roku 1938, kdy vstoupil jako ministr vnitra do úřednické vlády generála Jana Syrového. Po Mnichovu a okupaci zbytku českých zemí v březnu 1939 odešel natrvalo do výslužby. Druhou světovou válku prožil v ústraní. Ani po roce 1945 se již do politiky nezapojil. Ušetřen byl víceméně i komunistické perzekuce, a to díky svému vysokému věku a faktu, že nikdy nebyl stranickým politikem. Jan Černý zemřel 10. dubna 1959 ve věku 85 let.
Jan Černý není dnes příliš známý, jeho působení v politických funkcích také bylo na první nenápadné. Ve skutečnosti se ale na stabilizaci a následně i chodu první republiky podílel nesmírně významnou měrou.
