Článek
Kdo byla Vlasta Veselá
Vlasta Veselá se narodila v Brně v roce 1911. Studijně byla velmi nadaná a díky nadačnímu fondu začala studovat Lékařskou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Během studia se dostala do prostředí levicových intelektuálů a vstoupila do komunistické organizace „Kostufra“ (Komunistická studentská frakce). Šlo o organizaci spadající pod Komunistický svaz mládeže a zabývala se především přednáškovou činností na vysokých školách.
Na fakultě promovala Vlasta Veselá v červnu 1936 a velmi brzy poté se jako lékařka připojila k Interbrigádám a odjela do válkou zmítaného Španělska. V letech 1937-1938 působila v polních nemocnicích v místech jako Guadalajara, Barcelona nebo Valencie. Během pobytu ve Španělsku se samozřejmě potkávala i s dalšími osobnostmi československé mise u Interbrigád, namátkou s Arturem Londonem, pozdějším náměstkem ministra zahraničí. I London mimochodem skončil v komunistickém vězení.
Po vítězství nacionalistů Francisca Franca se potom část zahraničních příslušníků republikánských jednotek stáhla do Francie. Tam odešla i Vlasta Veselá. Ve Francii pracovala pro Červený kříž a poté v československé dětské kolonii v jižní Francii. Při této práci navázala vztah s Rudolfem Feiglem, kterého si následně vzala.
Lékařka Vlasta Veselá. Prošla Interbrigádami, zapojila se do odboje za druhé světové války, a nakonec skončila v cele ruzyňské věznice.
Válka a doba poválečná
Po okupaci Francie začala Vlasta Veselá působit v tamním odboji, v roce 1942 potom uprchla do Švýcarska. S tím, jak se blížil konec války, působila v organizacích, které zajišťovaly pomoc zemím postiženým válkou. Domů dorazila v září 1945 a okamžitě se zapojila do činnosti Československého červeného kříže nebo Československého svazu mládeže.
Potom ale přišel rok 1948 a po převratu upadla Vlasta Veselá v nemilost bez ohledu na svoji minulost zapálené levicové intelektuálky. To je ale jen stěží překvapivé, takových příkladů lze nalézt nespočet, speciálně mezi Interbrigadisty. Při hledání vnitřního nepřítele byla zatčena i ona. Její obvinění bylo založeno na tom, že se Veselá znala s Noelem Fieldem, což byl americký agent a s několika dalšími osobami vyšetřovanými v jiných procesech.
Obecně bylo ale její obvinění vykonstruované a všechny přímé důkazy protistátní činnosti vyfabrikované. V širším kontextu šlo pro režim o „přípravu půdy“ na proces s tzv. spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Nejprve byla umístěna ve věznici v Mladé Boleslavi, poté v Praze na Ruzyni.
V první polovině roku 1950 už se Vlasta Veselá nacházela po brutálních výsleších v katastrofálním fyzickém i psychickém stavu. Odmítala jídlo a některé zdroje přímo uvádějí, že vážila 42 kilogramů. Státní bezpečnost ani velitel věznice nicméně nedali příkaz k tomu, aby jí byla poskytnuta lékařská péče, resp. právě naopak to výslovně odmítli.
Jediné léky, které Vlasta Veselá dostávala, byla léky na uklidnění. Ty si ale v bezvýchodné situaci schovávala a následně je v červnu 1950 spolykala všechny najednou. Oficiální příčinou úmrtí je tedy sebevražda, ačkoliv je nad slunce jasné, že zodpovědnost za její smrt nese režim, který ji vědomě uvěznil na základě vyfabulovaného obvinění, brutálně vyslýchal a následně jí odmítl poskytnout pomoc.
Vlasta Veselá zemřela 14. června 1950 ve věku 38 let.
Zdroje informací: https://www.politickeprocesy.cz/cs/osoba/vesela-vlasta-7mABXf
Ivana Šmelová, Osudy politických vězeňkyň v letech 1948 – 1960, Diplomová práce, 2007, https://theses.cz/id/jft8×v/
