Článek
Medaile cti
Medaile cti je tedy nejvyšším vojenským vyznamenáním Spojených států a udělována je těm příslušníkům ozbrojených sil, kteří:
„Výjimečnou odvahou a nebojácností v nebezpečí vlastního života, nad rámec svých povinností, v době, kdy byli povoláni do akce proti nepřátelům Spojených států“.
Historie medaile cti se začala psát již v prvních letech existence USA, kdy prezident George Washington dne 7. srpna 1792 vytvořil tzv. Odznak vojenských zásluh (Badge of Military Merit). Toto vyznamenání sice nepřetrvalo, ale stalo se jakýmsi etalonem pro další verze nejvyššího vojenského vyznamenání. V roce 1847 bylo v souvislosti s americko-mexickou válkou založeno vyznamenání pojmenované Certificate of Merit.
Začátkem americké občanské války byly potom Abrahamem Lincolnem postupně zavedeny Medaile chrabrosti (Medal of Valor) pro příslušníky námořnictva a Medaile cti (Medal of Honor) pro příslušníky armády. Velmi brzy byly ale sloučeny právě pod název Medal of Honour. Postupně byl okruh potenciálních vyznamenaných rozšířen i na příslušníky nových složek, tedy letectva či Pobřežní stráže.
Medaili cti obdrželo celkem 3536 příslušníků amerických ozbrojených sil, z toho 618 posmrtně. Jedním z nositelů byl i Leopold Karpeles, rodák z Prahy. Co o jeho zajímavém osudu víme?
Leopold Karpeles z Prahy, držitel Medaile cti.
Kdo byl Leopold Karpeles
Leopold Karpeles se narodil dne 9. září 1838 do pražské židovské rodiny. Někdy po svých desátých narozeninách odešel s rodinou hledat štěstí do Spojených států. Rodina se usídlila v Galvestonu v Texasu. Leopold zde pracoval v obchodě, který provozoval jeho starší bratr. V roce 1861 se potom rodina přestěhovala Massachusetts. V tomtéž roce vypukla americká občanská válka a Leopold Karpeles narukoval do armády Unie.
Do armády přitom vstoupil dobrovolně a z přesvědčení, neboť byl zarytým odpůrcem otroctví a svoji službu proto vnímal jak věc cti. Na jaře 1864 již válka trvala třetím rokem a materiální i početní převaha armád Unie se již začala projevovat. Nastaly proto vhodné podmínky k tomu, aby nejlepší unionistický generál Ulysses S. Grant vyrazil se svojí „Potomackou“ armádou k tažení, jehož cílem mělo být samotné hlavní město Konfederace, Richmond.
Bitva u Wilderness
Pod Grantem pochodoval i Leopold Karpeles, který měl důležitou funkci. Byl totiž vlajkonošem. V bažinatém, zalesněném regionu střední Virginie známém jako Wilderness se Grantově armádě o síle cca 120 000 mužů postavila početně výrazně slabší konfederační armáda asi nejlepšího generála celé občanské války, Roberta E. Lee. Jeho vojsko čítalo asi 66 000 mužů. Početní nevýhodu se Lee snažil kompenzovat právě výběrem bojiště, které bylo plné močálů a hustých lesů, což útočníkům komplikovalo situace.
Bitva trvala dva dny, od 5. do 6. května 1864 a skončila taktickou remízou. Lee ztratil asi 11 tisíc mužů, Grant, který se musel obrátit na ústup (taktický a spořádaný) asi 18 tisíc mužů. Je ale třeba říct, že taktická remíza byla ve skutečnosti strategickým vítězstvím Granta, který mohl dále pokračovat směrem na Richmond a navíc byl schopen své ztráty rychle a bez větších problémů nahradit, což se o vojsku generála Lee říct nedalo.
A jak se v bitvě vyznamenal Leopold Karpeles? Jak již bylo řečeno, byl vlajkonošem. Ve chvíli, kdy byl jeho pluk pod výrazným tlakem Jižanů, Karpeles vystoupil s unionistickou vlajkou na vyvýšené místo tak, aby byla jasně viditelná a i přesto, že na něj cílila palba nepřítele a vlajka sama byla „jako řešeto“, Leopold Karpeles vydržel a neustoupil ani o kousek. Jako zázrakem vyvázl bez zranění.
V dalším průběhu války bojoval ještě v bitvě u Severní Anny. Leopold Karpeles poté prožil další život především ve Washingtonu, kde v roce 1909 zemřel, a kde je pochován na místním židovském hřbitově.
Zdroje informací: https://www.cmohs.org/kiosk/recipients/leopold-karpeles
https://amuseum.org/index.php/military-honorees-leopold/
