Článek
Papírová válka
V roce 1939, když Británie a Francie konečně vyhlásily nacistickému Německu válku, bylo Britské královské letectvo naprosto nepřipravené k útokům na cíle v Německu a na okupovaných územích. Šlo o kombinaci několika faktorů. V první řadě chyběla Britům vhodná letadla schopná vést strategickou bombardovací kampaň. Stejně tak chyběly posádky. Velení RAF v počátcích prakticky nemělo zálohy a síly aktivních perutí oslabovala i potřeba využívat zkušené letce pro výcvik nových posádek.
Na druhou stranu ale až do přímého útoku na Francii probíhala tzv. „podivná válka“, kdy byla západní fronta prakticky statická a k žádným velkým operacím nedocházelo. To se odráželo i v činnosti letectva. V letech 1939 – 1940 vedlo velitelství bombardovacího letectva kampaň, která spočívala ve shazování propagandistických letáků nad Německem i okupovanými územími.
Kampaň měla dvojí význam. V první řadě sloužily lety jako výcvik pro náročné noční dálkové mise a osvojení si navigace nad nepřátelským územím. Zároveň pak představovaly důležitý nástroj psychologické války. Samozřejmě, že si shazování letáků místo bomb občas vysloužilo nějakou tu ironickou poznámku nebo úšklebek. Ze zpětného pohledu jsou vlastně docela vtipné. Sám velitel britského bombardovacího letectva Arthur Harris s trochou nadsázkou poznamenal, že RAF tímto shazováním letáků pouze „krylo spotřebu toaletního papíru na kontinentu“.
V britském humoristickém časopisu se zase o Vánocích 1939 objevil fiktivní vtipný výkřik českého krále Václava (píseň „Dobrý král Václav“ je totiž oblíbenou anglickou koledou):
„Bomba mi spadla na nohu!“ vykřikl dobrý král Václav, „Jsou to jen letáky…“
Výkřik se trefil v tom, že letáky mířily i nad protektorát. Na druhou stranu ale tyto názory podceňovaly to, jaký význam letáky mají. Ve skutečnosti byly totiž efektivnější, než by se mohlo zdát.
Ještě jednou bombardér Whitley, tentokrát v letu.
Shazování letáků nad protektorátem
Již v průběhu září a října 1939 se Protektorátem začaly lavinovitě šířit fámy o přeletech britských strojů. Bezpečnostní služba SD (Sicherheitsdienst) ve svých denních hlášeních zaznamenala nepodložené zprávy o bombardování či shazování letáků nad Prahou, Ústím nad Labem nebo Brnem.
Pravda je, že první letáky se v protektorátu objevily již 2. října 1939. Ty k nám ale dopravil spíše britský balon, spíše než bombardéry. I tak ale následovala rozsáhlá pátrací akce a četnictvo muselo po letácích pečlivě pátrat.
První skutečně masivní letáková akce se potom uskutečnila v březnu 1940 na výročí okupace. Letáky byly nalezeny celkem ve 192 obcích a tam, kam letáky dopadaly se vydávali např. lyžaři, kteří pod záminkou sportovní aktivity hledali letáky. Ty byly vyhledávanou kořistí, současně ale představovalo jejich držení velký risk, protože jejich přechovávání bylo samozřejmě trestné.
V srpnu 1940 potom spadly na protektorát první bomby, konkrétně je na Aš svrhnul osamělý britský bombardér a v říjnu téhož roku proběhl první větší útok na plzeňské Škodovy závody, který byl kombinován i se shazováním letáků.
Postupem času potom začaly letáky nahrazovat skutečné bomby a od roku 1944, po zapojení amerického letectva, se už nad naším územím rozhořela letecká válka se vším všudy.
Ještě jsme ale nezmínili, jaký obsah vlastně letáky doručovaly. Co na nich bylo napsáno? Příkladem budiž leták „Velká Britanie Českému národu“ z ledna 1940, který obsahoval mimo jiné např. toto:
„Nevěřte lžím, které vám Němci namlouvají o vašich bratřích v cizině …. V těchto dnech vstupují ve všech končinách britské a francouzské říše Češi a Slováci do vojska, které brzy zaujme své místo po boku francouzských a britských armád“
„… Pamatujte na to, že váš veliký Masaryk Osvoboditel napsal: Zlo lže jest horší než zlo války. Buďte ujištěni, že spojenecká smyčka, svírající německého nepřítele, se nemilosrdně“ stahuje.“
Mělo ale trvat ještě pět dalších let, než se smyčka utáhla zcela. To však v roce 1940 nemohl nikdo vědět. A i kdyby to věděl, zpráva by stejně působila jako jiskra naděje pro každého, kdo takový leták našel a četl.
