Článek
Kdo byl Miroslav Sláma
Miroslav Sláma nepatří k nejznámějším hokejistům naší historie, to ale neznamená, že by nepatřil k těm nejlepším. Za to, že jeho jméno nemá veřejnost příliš zažité, může především 40 let úporné snahy komunistického režimu vymazat jej z historie. Ale popořádku, kdo to tedy vlastně byl a proč mu komunisté nemohli přijít na jméno?
Miroslav Sláma se narodil v Třebíči v roce 1917. Právě ve svém rodném městě také poprvé nazul brusle a začal nastupovat za místní hokejový klub DSK Třebíč. V roce 1936 odešel do Prahy, neboť byl přijat na právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Brusle ale na hřebík v žádném případě nepověsil.
Nejen, že nastupoval za rezervu LTC Praha (v té době nejlepší tým v Československu), ale hrál i za univerzitní výběr. Ten nastupoval pod jménem HOVS (Hokejový odbor Vysokoškolského sportu) a Miroslav Sláma s ním v roce 1938 vyhrál akademické mistrovství světa v Norsku.A aby toho nebylo málo, pravidelně dojížděl i na soutěžní zápasy své Třebíče.
Přišel ale 17. listopad 1939 a po něm následovalo uzavření českých vysokých škol. Existovat přestal i HOVS. Novým působištěm Miroslava Slámy se stal tým I. ČLTK Praha. V jeho dresu nastupoval v protektorátní lize, kterou v roce 1941 vyhrál, a navíc se stal nejlepším střelcem soutěže.
V té době pronikl díky svým výkonům do nejužší národní špičky. V klubu hrál na pozici centra, proslavit se měl však jako obránce. Ale k tomu se ještě dostaneme. Na konci války prokázal velkou dávku odvahy a smysl pro povinnost, když jako dobrovolník odešel pomáhat do Terezína. V roce 1946 navázal na svá studia a získal titul doktora práv. V témže roce přišla i pozvánka do reprezentace.
Miroslav Sláma s lvíčkem na prsou
Když reprezentační trenér, legendární Američan Mike „Matěj“ Buckna, skládal obnovený národní tým, brzy zjistil, že na československých kluzištích se prohání řada skvělých útočníků, obránců je ale jako pověstného šafránu. A protože Miroslav Sláma byl schopný univerzál, trenér ho postavil do obrany. A chyba to rozhodně nebyla.
V roce 1947 byl zařazen do nominace na světový šampionát v Praze, tři měsíce po své reprezentační premiéře. V tehdejších novinách o něm psali jako o JUDr. Slámovi a těšil se velké oblibě. S týmem získal historicky první československý titul mistrů světa, navíc na domácím ledě na pražské Štvanici.
Sláma nechyběl ani na Zimních olympijských hrách ve Svatém Mořici v roce 1948. Tam Československo skončilo druhé, jen o skóre za Kanadou. Sláma se blýsknul především v zápase s Itálií, které nastřílel pět gólů. Rok 1948 byl rokem velkých změn, a to i pro Miroslava Slámu. Ten získal místo vedoucího právního oddělení Vítkovických železáren a nastupoval měl za místní tým Sokol. Jenomže člověk míní, osud mění…
Emigrace a další život
V prosinci 1948 vyrážel tým LTC Praha do Švýcarska na tradiční Spenglerův pohár. Týmu ale chyběli hráči a vedení proto požádalo Miroslava Slámu. Vzhledem k politické a společenské situaci v poúnorovém Československu se mezi hráči i vedením klubu diskutovala možnost emigrace celého týmu. Dohoda však zněla tak, že pokud nebude rozhodnutí jednomyslné, všichni se vrátí.
Nakonec ale vše dopadlo jinak a Miroslav Sláma se spolu s Oldřichem Zábrodským přece jen rozhodli pro emigraci. Na Nový rok opustili hotel a začali nový život ve svobodných poměrech. Oba nastupovali za tým Davosu, který Miroslav Sláma posléze i trénoval. Zajímavostí je, že dva roky bydlel v šatně na stadionu.
Později odešel do USA, kde vystudoval univerzitu v Denverua nadále působil jako knihovník. Pokaždé, když hrála československá reprezentace v zámoří, snažil se tým navštívit. Aby ne, když trenéři Bouzek a Kostka byli Slámovi staří známí a Kostka dokonce jeho příbuzný (Slámova sestra se provdala za syna trenéra Kostky). V USA se Miroslav Sláma také oženil, založil rodinu a dožil se 91 let. Miroslav Sláma zemřel v roce 2008, do Československa se vydal hned po revoluci v roce 1990 a navštívil Prahu i Třebíč.
Emigrace samozřejmě způsobila, že Slámovo jméno se v komunistickém Československu nesmělo vůbec vyslovovat a režim jej prakticky vymazal z hokejové i jiné historie. Miroslav Sláma si ale zajistil život ve svobodě. Mezi členy týmu mistrů světa z roku 1947 patřil k těm šťastnějším.Připomeňme, že čtyři jeho spoluhráči zahynuli při leteckém neštěstí 8. listopadu 1948, tedy těsně před jeho odjezdem na Spengler Cup, a další dva patřili ke skupině hokejových reprezentantů odsouzených tehdejším režimem k mnohaletým trestům.
