Článek
Ropa na jižní Moravě
O tom, že se na jižní Moravě nachází ložiska ropy, věděli lidé prakticky odnepaměti. Důvod byl prostý, díky přírodním vývěrům na povrch se s ní setkávali i v době, kdy nikdo neměl ponětí o tom, jak významnou surovinou se ropa jednou stane. Tento fakt začínal krystalizovat někdy v 19. století.
Místní obyvatelé každopádně ropu využívali k mazání kol svých povozů či jako palivo do různých svítidel. Skutečný zájem o ropu ale pochází logicky až z počátku 20. století v souvislosti s rozvojem spalovacích motorů. Tehdejší Rakousko-Uhersko objevilo zásoby ropy v Haliči a také v tzv. Vídeňské pánvi, jejíž okraj zasahuje až na Moravu.
První skutečné inženýrské průzkumy začaly v regionu probíhat na konci 19. století, např. v Bohuslavicích nad Vlárou. Vůbec první vrt dostal jméno Helena, dosáhl hloubky 450,7 m a na ropu nenarazil.
Za oficiální počátek těžby ropy v regionu se tak považuje rok 1900, kdy byl v Nesytu u Hodonína proveden první úspěšný vrt. Práce řídil geolog Tietz. Ten ale také jasně uvedl, že zatím nelze o ložisku mluvit jako o ekonomicky zajímavém.
Ropný vrt Vracov.
Začátek těžby
Změna přišla s rokem 1916. Vídeňská firma OPTEG obnovila průzkumné práce, které přinesly ovoce. V roce 1917 vznikla Moravská těžařská společnost (sídlo měla ale ve Vídni) a byl otevřen hlubinný vrt v Ratíškovicích. Potom přišla první světová válka, Rakousko-Uhersko se rozpadlo a počínající těžbu převzala nově vzniklá Československá republika.
Otevíraly se nové vrty, a dokonce se po určitou dobu spekulovalo o tom, že by se Československo mohlo díky moravským zásobám stát v budoucnu soběstačné. Tato idea byla ale hned po druhé světové válce vyvrácena jako naprosto nerealistická. Mimochodem, právě v období druhé světové války měla těžba ropy na Moravě probíhající pod hlavičkou německé společnosti I. G. Faben pro okupanty poměrně velký význam.
Poválečná doba a současnost
Těžařské společnosti byly na základě Benešových dekretů znárodněny. Těžba jako taková pokračovala stejně jako geologický průzkum. Ten definitivně pohřbil ideu soběstačnosti, současně ale bylo možné otevírat nové vrty, což platí dodnes.
V současnosti je jediným provozovatelem těžby ropy a zemního plynu v České republice společnost MND a.s., tedy Moravské naftové doly. Domácí těžba ropy pokrývá přibližně 1 až 2 % celkové spotřeby České republiky. Z toho je patrné, že soběstační v těžbě prostě být nemůžeme, na druhou stranu to ale neznamená, že těžba význam nemá. Tak tomu jistě není. Především pro regionální ekonomiku představuje těžba stabilní zdroj zaměstnanosti a pro zainteresované obce významné příjmy.
Suma sumárum, druhý Kuvajt z Moravy není a nebude. Přesto má naše domácí těžba dlouhou historii a také reálný význam.
Zdroje informací: https://zemesveta.cz/moravska-ropa/
