Článek
Cesta k velké české premiéře
Dne 19. září 1783 se ve francouzském Versailles za přítomnosti krále Ludvíka XVI., Marie Antoinetty a dalších více než 100 000 zvědavců vznesl do vzduchu horkovzdušný balon bratří Montgolfierů. V jeho koši k nebi stoupali i beran, kachna a kohout. Ti se tak stali prvními vzduchoplavci. O dva dny později tento výkon zopakovali i první dva lidé. Tím začala nová éra lidstva.
Netrvalo dlouho a nová doba dorazila i do českých zemí. Hned následující rok začal s horkovzdušnými balóny experimentovat i přírodovědec a cestovatel Tadeáš Haenke. Jeho balóny však létaly bez posádky.
V té době se ve Francii začal o balonové létání zajímat i jistý Jean-Pierre Blanchard, tehdy třicetiletý. Tento syn soustružníka snil o létání od mala. Jako mnoho dalších se nejprve snažil napodobovat ptačí let, to ale vcelku očekávatelně k výsledku nevedlo. Když se objevily balony, „přeorientoval“ se na ně. A slavil úspěchy.
Jean-Pierre Blanchard osobně.
Přes kanál až do Prahy
Jean-Pierre Blanchard dokázal jako první člověk v historii přeletět v roce 1785 kanál La Manche. Tento úspěch mu dal jednak další motivaci, hlavně ale získal odměnu od krále. I díky finanční vzpruze mohl začít s balonem cestovat po Evropě. V roce 1790 dorazil se svým balonem i do Prahy. Schylovalo se k velké pražské aviatické premiéře.
„Den-D“ byl naplánován na 31. října. Blanchardův balon měl odstartovat z Královské obory. A protože těmto plánům přálo i počasí, balon skutečně odstartoval. V jeho koši byl kromě Blancharda i český šlechtic s velkým zájmem o přírodní vědy, Jáchym Šternberk. Ten se rozhodně nepřijel jen kochat výhledem. Měl s sebou teploměr i barometr a hodlal pojmout svůj let přísně vědecky.
Když šlo o život
Zpočátku vše probíhalo tak, jak mělo. Balon stoupal a dav diváků začal nadšeně aplaudovat. Jenže potom se klidný let změnil v drama, při němž šlo o život. Balon se totiž dostal do turbulencí. Vzdušné proudy začaly balonem pohazovat jako s hračkou a oba muži měli co dělat, aby se v koši udrželi. A co hůř, balon stoupal až příliš rychle. Ve výšce zhruba 1700 metrů už musel Blanchard zasáhnout. Nožem prořízl kupoli balonu a ten začal klesat. Jenomže klesal až příliš rychle a přistání bylo opravdu tvrdé. Kromě toho, že byli oba letci potlučeni se ale nic nestalo a první let neukotveného balonu s lidmi na palubě na našem území skončil nakonec úspěšně.
Jean-Pierre Blanchard se navíc do Prahy dokonce brzy vrátil. V roce 1792 předvedl další let u příležitosti korunovace Leopolda II. českým králem. To už ale byla Praha na letecké mapě světa navždy zanesena.
Mimochodem, víte jak Jean-Pierre Blanchard zemřel? V roce 1808 dostal infarkt. Kde? Samozřejmě v balonu, zrovna když se vznášel nad Haagem.
Zdroje informací: https://epochaplus.cz/otec-balonoveho-letani-se-v-praze-malem-zritil/
