Článek
Kdo byl Osvald Závodský
Osvald Závodský se narodil v roce 1910 do rodiny Holiče ve Svinově. Již v mládí inklinoval k levicové ideologii a ke komunismu. To jej v roce 1937 motivovalo k odchodu do Španělska, kde se zúčastnil občanské války na straně Interbrigád. Trochu paradoxně se československý prapor, v němž sloužil, jmenoval Masaryk a Závodský v něm působil jako politický velitel roty a člen vedení KSČ.
Po porážce druhé španělské republiky odešel Osvald Závodský do Francie, kde byl nejprve internován, ale po obsazení zbytku Československa začal pracovat pro exilovou československou reprezentaci. Ve chvíli, kdy se Francie ocitla ve válce s Německem, vstoupil do československého vojska a v červnu 1940 se zúčastnil bojů na Loiře. Francie ale padla a Závodský přešel do ilegality.
Osvald Závodský a francouzský odboj
V obecném povědomí jsou především ti Čechoslováci, kteří se po pádu Francie dostali do Velké Británie a tam pokračovali v boji buď jako letci nebo v řadách pravidelné československé exilové armády. Byla ale řada československých občanů, kteří Francii neopustili. Celkem 25 000 krajanů zůstalo ve Vichistické části, 1 500 v té severní. A právě ti se velmi rychle zapojili do odbojových aktivit.
Československý podíl na francouzském hnutí odporu byl ve skutečnosti velmi významný a uvědomovali si to i Němci. Proti Československu proto ve Francii i nadále působili propagandisticky a řada československých odbojářů jim padla do rukou. Mimochodem, i osvobozování Paříže se účastnilo na 300 Čechoslováků, kteří měli vlastní konkrétní cíle jako bylo např. zajištění budovy československého konzulátu. Ale zpět k Osvaldu Závodskému.
Osvald Závodský se v roce 1942 účastnil sabotážních a zpravodajských akcí v okolí Paříže jako seniorní příslušník partyzánského oddílu FTPF-MOI. Jeho nejodvážnější akcí byl pumový útok na hotel v ulici rue d’Alesia. Spolu s krajany Ickevičem a Bukáčkem vrženým kamenem přilákali do lobby hotelu čtyři Němce a následně na ně zaútočili upraveným dělostřeleckým granátem. Čtyři Němce tak zabil.
Následně byl ale zatčen a putoval do koncentračního tábora Mauthausen. Přežil a dočkal se osvobození americkou armádou. Poté se konečně vrátil do Československa.
Služba v StB a neslavný konec
Po návratu se okamžitě zapojil do činnosti KSČ a podílel se na uchopení moci komunisty. Od roku 1948 byl na Ministerstvu vnitra a v roce 1949 se stal plukovníkem StB. V září 1950 se stal dokonce jejím velitelem.
Jenomže nadešla doba velkých čistek. Jedním ze zatčených byl předseda brněnské KSČ Otto Šling. Generální tajemník Rudolf Slánský ale Šlinga znal a namísto něj nechal zatknout jinou velkou rybu: Osvalda Závodského. K jeho zatčení došlo 27. ledna 1951 (v listopadu byl pak zatčen i sám Slánský). Závodský zůstával ve vazbě až do roku 1953. V té době byl řadě odsouzených prominentů režimu jako byl Gustáv Husák nebo Vladimír Clementis trest smrti změněn na doživotí. Závodského se to ale netýkalo a za zradu či sabotáž byl popraven 19. března 1954. Jeho žádost o milost prezident Antonín Zápotocký nevyslyšel. Jeho slova zněla:
„Proč mi to nosíte? Ať je vinen či nevinen, milost mu neudělím.“
Mimochodem, dopis na rozloučenou dostala rodina Osvalda Závodského až v roce 1997. Především vzhledem k jeho službě na pozici velitele StB nelze na Osvalda Závodského nahlížet jako na pouhou oběť zrůdného režimu. Sám jej totiž pomáhal budovat a udržovat jej v chodu. Osud Osvalda Závodského je ale natolik zajímavý, že se s ním vyplatí seznámit.
