Článek
Co byla UNRRA?
V červnu 1943 přišel americký prezident Franklin Roosevelt s ideou agentury, která by zajišťovala obnovu území osvobozených od okupace zeměmi Osy. Důvod byl jasný, i situace po první světové válce ukázala na důležitost a význam rychlé a efektivní obnovy. V opačném případě hrozily další humanitární katastrofy se všemi svými politickými důsledky.
V listopadu tak ve Washingtonu vznikla oficiálně organizace UNRRA, tedy United Nations Relief and Rehabilitation Administration, česky „Správa Spojených národů pro pomoc a obnovu“ (pojem United Nations se vztahuje k tehdy používanému názvy mezinárodní koalice bojující proti silám Osy, nikoliv k dnešní organizaci stejného jména, tedy OSN). Jejími členy se stalo celkem 44 zemí světa včetně Československa. Na zakládací smlouvě je tak podpis Jana Masaryka.
Za svůj cíl si agentura dala poskytovat postiženým zemím vše potřebné od léků a potravin přes hnojiva a paliva až po stroje a dopravní prostředky. Hlavní centrála byla zřízena v americkém Washingtonu, evropské vedení sídlilo v Londýně, to asijské potom v Šanghaji. Celkový rozpočet agentury činil 3,7 miliardy dolarů. V přepočtu na rok 2024 by se jednalo o 61,6 miliard dolarů, tedy asi 1,5 bilionu českých korun.
S přehledem největším donorem byly Spojené státy, které poskytly 2,7 miliardy dolarů, tedy asi 73 % celého rozpočtu. Velká Británie potom přidala 625 milionů dolarů (asi 17 %) a Kanada 139 milionů dolarů (necelá 4 %). Dále se na pomoci podílely Austrálie s Novým Zélandem, jihoamerické země, Island, Indie nebo Jižní Afrika. Mimochodem, druhým ředitelem UNRRA byl jmenován Fiorello La Guardia, známý bývalý starosta New Yorku, jehož jméno dnes nese jedno z letišť v tomto městě.
Činnost agentury UNRRA měla určitá pravidla, nepomáhalo se etnickým Němcům či Japoncům, avšak pomoc mířila např. k německým Židům, těm, kteří se podíleli na spojeneckém úsilí apod. A největší příjemci? Ti byli následující:
- Čína
- Polsko
- Itálie
- Jugoslávie
- Řecko
- Československo
UNRRA a Československo
V případě Československa může jít o určité překvapení. Přes naše území se fronta přehnala až v závěru války. Škody, které napáchala okupace, ale byly obrovské, Československo se tak stalo jedním z největších příjemců pomoci.
Pomoc agentury UNRRA určená pro Československo.
První zásilka pomoci pro Československo dorazila již 4. dubna 1945 do rumunského přístavu Constanta a následně pokračovala na Slovensko a do prostoru Ostravska. V následujících měsících k nám potom mířila pomoc ve výši 253 milionů dolarů. Asi 45 % z této pomoci tvořily potraviny. Stejně tak ale právě dodávky UNRRA „mohou za to“, že u nás po válce jezdily tisíce amerických nákladních aut značek jako Chevrolet, Dodge či Ford. U toho ale nekončilo a z USA k nám dorazily třeba celé mosty, konkrétně šlo o mosty tzv. konstrukce Bailey. Ty u nás mimochodem na některých místech stále fungují nebo byly nahrazeny až v nedávně době. Příkladem budiž most v Kuněticích na Pardubicku.
Agentura UNRRA fungovala až do roku 1947, kdy byla nahrazena známým Marshallovým plánem. I ten se měl původně týkat Československa, které z něj ale pod nátlakem Sovětského svazu vystoupilo, což zásadním způsobem určilo budoucnost země.
Sovětský svaz i českoslovenští komunisté se všemožně snažili dopad pomoci UNRRA bagatelizovat či přímo zamlčovat. Především po roce 1948 potom z oficiální historie a výuky dějin zmizela prakticky úplně. Zůstala nicméně ve vzpomínkách pamětníků, kteří si dobře pamatovali třeba na potraviny vybalované z beden s nápisem UNRRA. Faktem zkrátka je, že v letech 1945 a 1946 byla UNRRA pro obnovu Československa velmi významná, a díky zmíněným mostům vlastně pomáhá dodnes.
