Článek
Kbely to nejsou
Troufneme si odhadnout, že v případném testu by většina lidí odpověděla na otázku „jaké bylo první letiště na území dnešního Česka“slovem „Kbely“. Letiště na severovýchodním okraji Prahy je totiž hodně známé. Dnes jej využívá armáda, vládní letka ale také je zde významné letecké muzeum. Kbely také plnily před stavbou letiště na ruzyňské pláni roli hlavního přístavu metropole. Nic z toho ale nedělá ze Kbel nejstarší letiště v Česku.
První letiště v Plzni
Na začátku 20. století bylo letectví stále ještě ve svých počátcích, pomalu ale rostlo a nabývalo na významu. Ostrým zlomem byla potom první světová válka, které vedla (jak už to bývá) k jeho prudkému rozvoji. První letiště na našem území vzniklo ale už před ní.
V tomto období, tedy před rokem 1914, se to v tehdejší monarchii letišti zrovna nehemžilo. A v českých zemích už vůbec ne, resp. nebylo zde žádné. Občas lze zaznamenat i názor, že to bylo proto, že monarchie Čechům nevěřila, a proto zde s letišti nespěchala. To je ale pravděpodobně trochu přitažené za vlasy. Letectví bylo prostě v plenkách a letiště se začala pomalu šířit z centra monarchie dál.
Borské letiště v roce 1928. Vznik letiště se datuje do roku 1910.
V dubnu 1910 si z cesty do Francie přivez Jan Kašpar svého Blériota a začal s ním podnikat první lety v okolí Pardubic. Svůj slavný let z Pardubic do Prahy, tedy první dálkový let v českých zemích, podnikl o rok později, v dubnu 1911. Nevzlétal ani nepřistával na žádném letiště, využíval klasické louky. Zajímavé je, že v době, kdy Jan Kašpar letěl z pardubické louky na tu pražskou ve Velké Chuchli, na našem území už fungovalo první letiště, jen někde úplně jinde.
V roce 1910 byl totiž vznikl „první řádný a stálý aerodrom v Čechách“. Vyrostl na bývalém vojenském cvičišti na Borech u Plzně. Kromě toho, že se zde létalo s Blériotem aviatika jménem Schweizer, se místní pokoušeli i o stavbu vlastních letadel jménem Bohemia. Se začátkem první světové války musel aeroklub ustoupit armádě. Z Plzně začalo létat rakousko-uherské letectvo.
Letiště Cheb
Plzeňské letiště ale armádě v době války nestačilo a bylo potřeba vybudovat i jiné. V roce 1915 se po vhodné lokalitě začala poohlížet armádní komise, která navštívila i Cheb. A právě toto město bylo vybráno pro stavbu nového aerodromu. V roce 1916 schválilo jeho stavbu i město, která dokonce na své náklady vykoupilo pozemky a postaralo se o stavbu potřebné infrastruktury.
Armáda zde zahájila činnost v roce 1917 s tím, že zde sloužila doplňovací letka FLEK Nr. 16. Ta měla na starosti poslední fázi výcviku nových pilotů a také si zde své dovednosti osvěžovali ti, kteří se vraceli k frontovým jednotkám po delší nepřítomnosti. Chebské letiště bylo na svoji dobu opravdu velké. Jeho areál měl rozměry 1 000 metrů x 1 000 metrů a bylo zde vše potřebné. Od ubikací přes dílny, hangáry, sklady apod.
Závěr
Další letiště, to kbelské, vzniklo již po válce a po vzniku Československa. Plzeň-Bory ani Cheb už jako letiště nefungují. Letiště Cheb zaniklo po druhé světové válce, to plzeňské v roce 1996. Nic to ale nemění na to, že právě tato dvě letiště byla těmi nejstaršími, které na našem území v minulosti vznikly.
Zdroje informací: https://chebsky.denik.cz/zpravy-region/letistecheb120070511/
